První měsíce digitálního nomáda

V loňském roce jsem se dala na digitální nomádství. Kdo pojem nezná, znamená to, že pracuji z notebooku a žiju tam, kde zrovna chci. Pro mne byla první cestou Makedonie a to hned na tři měsíce. Spoustu věcí jsem načetla, nastudovala, koukala jsem na videa a snažila se počítat se vším, co by mohlo přijít. Koupila jsem si i multifunkční nástroj na klíče (a zapomněla ho nakonec v Česku). Přidala jsem se do facebookových skupin lidí žijících v Makedonii. Nakonec ale překvapilo to, co jsem čekala nejméně.

Měla jsem víc času, než jsem čekala

Práci jsem měla stejnou, koníčků méně, ale chodila jsem na túry, takže i to jsem zdárně doháněla. Přesto mne překvapilo, kolik času jsem najednou měla. Po odjezdu odpadlo vše od zalévání kytek po čas strávený s rodinou a přáteli. Všechny ty drobnosti, o které se doma běžně starám, daly dohromady i několik hodin denně. Ohrid má navíc neskutečně čistou energii, takže jsem potřebovala méně spánku, než jsem byla zvyklá. Nakonec jsem trávila dny venku a večer pracovala.

Sama na několik týdnů

Jako přirozený introvert bych nikdy nečekala, že se budu cítit sama. Tři měsíce? Pohoda. Navíc, lidi jsou přece všude. Po všech těch internetech plných veselých fotek cestovatelů jsem to viděla vše optimisticky. No jo, jenže nebyla turistická sezona, prakticky nikdo tu nebyl a seznámit se s místními není jednoduché. Co si člověk přitahuje, to má, ale pro mě byla tohle úplně nová situace. Mluvila jsem s místními, přesto jsem byla ráda, když mne přijel po měsíci navštívit kamarád z Česka. Vše se zlomilo ke konci pobytu, kdy jsem vychytala místa, kde se dají potkat zajímaví lidé. Makedonie je silně věřící, převážně křesťanská země, takže jsem zamířila do kostelů, navštívila mše, potkala zajímavé průvodce a dozvěděla se řadu dalších informací o místních zvycích a historii země.

Některé věci je potřeba koupit do zásoby

Zvlášť kvalitní přírodní kosmetiku nebo kvalitní mezizubní kartáčky – přece jen je tohle země, kde lidé nemají příliš peněz a tedy nemají za co utrácet a ne vše se dá najít na každém kroku. A turisté je obvykle nekupují. Některé věci je zkrátka lepší nabalit v Česku a nemuset je řešit za pochodu. Diář na nový rok jsem tu nesehnala ani ve čtyřech knihkupectvích a několika papírnictvích.

Ubytování se ne vždy vyplatí řešit dopředu

Předem jsem měla koupené ubytování na první dva měsíce. Nejen, že jsem na místě zjistila, že jsem na zdejší poměry zbytečně přeplatila, ale v závěru by mi pomohl najít bydlení i někdo z místních. Ne všechno ubytování bylo možné stornovat tak, aby se mi vrátila platba, takže jsem měla menší možnost měnit plány za pochodu. Najít ubytování nakonec nebylo tak složité, jak jsem čekala.

 

Autorka článku čerpala z vlastních zkušeností.