Čajový rituál neboli čajový obřad, je rituální forma přípravy čaje. Tento termín je u nás většinou spojován s tradicí japonských a čínských čajových obřadů a v této podobě je znám především v Asii a Evropě. Ve Velké Británii se můžeme setkat s tradicí obřadu odpoledního čaje pocházejícího z viktoriánského období. Jedná se vždy o harmonický proces vedoucí k meditaci a společnému sdílení přítomného okamžiku.

Čínský a japonský čajový rituál

V Číně se stalo pití čaje v období dynastie Ťang (618-907) natolik rozšířené, že se začalo objevovat i v odborných spisech a to spíše jako lék než běžné pití. V době příchodu buddhismu z Indie do Číny se pití čaje stává součástí mnišského života díky svým povzbudivým účinkům a schopnosti rozšířit vědomí během meditace. Později pronikl zvyk pití čaje také do Japonska, kam ho přinesli již zmínění buddhističtí mnichové, snažící se rozšířit své učení. Kromě mnichů se o rozšíření této tradice zasloužili také japonští vyslanci, přivážející čaj a potřebné čajové vybavení jako vzácný dar svým panovníkům. Jednalo se o vzácnou komoditu, protože Japonsko stále nemělo vlastní čajové plantáže. První čajová plantáž byla v Japonsku založena kolem roku 800 mnichem Dengjó Saičo poblíž hory Hieizan. Tehdejší císař se nadchl pro tento nový nápoj a na jeho pokyn byly založeny další plantáže. Po dlouhou dobu byl čajový obřad spojován spíše s aristokracií. Teprve později se rozšířil mezi nižší vrstvy a stal se běžnou součástí každodenního života.

Typy čajů

• Bílý čaj má za sebou od svého sběru nejméně procesů. Nejkvalitnější bílé čaje jsou složeny z pupenů, které lze sbírat jen během jara. Listy se pouze suší.
• Zelený čaj je upraven za vysoké teploty. Lístky jsou přehazovány v pánvi nad ohněm. Následně jsou listy smotány do nejrůznějších tvarů. Záleží na konkrétní tradici.
• Oolong je částečně fermentovaný čaj. Není to už zelený čaj, ale také ještě není černý. Listy prochází při své přípravě procesem opalování a vysoušení a lze je i lehce opražit.
• Černý čaj je fermentovaný. Listy se nechají částečně seschnout, svinou se a dále se suší.

Mezi méně časté čaje patří kouřový čaj, kdy jsou lístky sušeny nad hořícím dřevem. Dále se lze setkat s příměsí nejrůznějšího koření a květin, ale to spíše okrajově.

Cesta čaje

„Čaj a zen chutnají stejně.“ Sen Sótan

Na závěr se podívejme, co představuje známá japonská Cesta čaje neboli Čadó. Cesta čaje je setkáním a sdílením přítomného okamžiku, uměním a filozofií vycházející ze zen-buddhismu. Staří japonští mistři rozvinuli zen k jeho dokonalosti. Dokázali najít krásu ve zdánlivě obyčejných věcech a vnímat přítomný okamžik. Prožít každý okamžik života jako by byl poslední a každý nádech jako bychom se už nikdy neměli nadechnout. S touto filozofií je úzce spojen čajový obřad, jinak též nazvaný Cesta čaje. Jedná se o hluboký přístup k životu, kdy projdeme celý obřad s myslí upřenou na každý jednotlivý krok, který během rituálu uděláme. Samotný obřad se stává naším přítomným okamžikem a zároveň je vytvářen skrze nás samé. Zároveň je Cesta čaje učením o přípravě čaje, kterému lze zasvětit celý život. Skrze cestu k přípravě dokonalého čaje se stává dokonalým samotný žák, až se promění v mistra nejen čajových obřadů, ale především sebe sama.