Na světě žije téměř osm miliard lidí. Ovšem během života jich blízce poznáte jen pár z nich. Mohou to být jen jednotky nebo desítky lidí. Z tohoto komorního počtu se pak selektují rodinní příslušníci, přátelé a známí. A každý z nich přinese do vašeho bytí něco dobrého i špatného. Jakékoliv setkání má určitý smysl. Bývá povznesením nebo lekcí, z které se musíte poučit. Avšak především lekce v podobě křivd a různých jiných příkoří, dokážou zanechat na duši pomyslný „balvan“. Jak jej odhodit a začít zase volně dýchat?

Každý člověk pocítí za svůj život minimálně jednu křivdu

Ublížit člověku může jak vzdálený známý, tak i celoživotní partner, na kterého spoléháte a důvěřujete mu. Čím větší emoční vazba a důvěra, tím těžší rána, v případě křivdy či lži. Mezilidské vztahy jsou jakýmsi složitým propletencem pocitů, pohnutek, myšlenek a chování. Ne nadarmo se říká: „V životě se nezavděčíte všem.“ A je tomu skutečně tak. Lidské povahy jsou totiž velmi rozmanité a ne s každým si musíte na první dobrou sednout. U blízkých pak hraje svou roli, co se týká případných konfliktů, i ješitnost, ego, nejasná komunikace či osobní zájmy. Je tedy více méně jisté, že nikdo se tak úplně určitým křivdám během své životní cesty nevyhne.

Začněte nejprve u sebe

Možná teď myslíte na člověka, který vám kdysi ublížil a vy se s tím nedokážete stále vyrovnat. Tíží vás to a nenechá v klidu. Přemýšleli jste však nad tím, proč tomu tak je? Pátrali jste po příčině vaší zloby a rozhořčenosti? Důvod vždy existuje. Hledat ho však nemůžete u toho druhého, nýbrž v sobě. Odpovědi vždy najdete hluboko své duše. Ptejte se sebe samých „Proč toho člověka nenávidím, proč ho nechci vidět, proč se cítím ublížený?“ Zkuste na situaci nahlédnout i z pohledu druhé strany. Neukládejte „kostlivce ve skříni“ a snažte se svým emocím postavit čelem. To je začátek cesty k odpuštění. A odpuštění druhým je nezbytné pro duchovní růst!

Zkuste problém probrat otevřeně

Vyhýbání se člověku, který vám ublížil, je zcela logický krok. Tak to dělá mnoho lidí. Snaží se vyhnout konfrontaci. Když se ale svým obavám a pocitům postavíte, můžete osvobodit především sami sebe. Mluvte s dotyčným o tom, co váš tíží a proč vás to tíží. Řekněte druhé straně o své zlobě a nenávisti. Sdělte to, co cítíte. Musíte to pustit, jinak se vás to bude držet. Z této situace vždy vyjdete jako vítěz. A možná tím pomyslně „vyčistíte vzduch“ a vztah s blízkým člověkem získá šanci na obnovu v budoucnosti. Pakliže se jakési regenerace vztahu nedočkáte, alespoň očistíte svou duši. Odhodíte balvan, který vás tak dlouho tížil.

Zaměřte se na sebe a ty, kteří tu pro vás jsou pokaždé

Setkali jste se s křivdou, lží, potupou nebo jiným negativním jevem v mezilidských vztazích? Pak na to můžete téměř nevědomky upírat po celá léta svou pozornost. Je to vskutku vyčerpávající záležitost, protože ze své podstaty pořád zůstáváte v jakési negativní zóně. Přestaňte obviňovat, ukazovat na někoho prstem a zaměřte se na sebe a ty, kteří při vás stojí v každém okamžiku. A jistě pár takových lidí najdete. To by měl být impuls pro změnu vašeho myšlení a chování.

Zkuste se svěřit svému nejbližšímu člověku, který vám bude jen prostě naslouchat a nevynese žádnou kritiku. Nezapomeňte rovněž na to, že na vás čekají lepší zítřky. Svět vám otevírá své dveře a je jen na vás, zda do nich vstoupíte. Objevujte nové věci i zákoutí, radujte se i z maličkostí a buďte vděční za to, co máte. Život nelze promarnit jen kvůli tomu, že utrpělo vaše ego. Nechte to být…

Při tvorbě článku jsem využila svých vědomostí, zkušeností a veřejně dostupných informačních zdrojů.