Měsíc, dva a nakonec tři. V Makedonii, kterou jsem znala jen z pohádek a která se mi stala po příletu domovem. Se vší svou krásou, kulturními odlišnostmi i tím, co jsem tu pro sebe našla.

Makedonie a klidné plynutí

Tentokrát pro vás mám něco z jiného soudku. Pohled ne tak hluboký, a přitom ještě hlubší, do kousku reality, kterou mi přinesl sám život. Pojďte se mnou nakouknout do Makedonie, kde se toho stala spousta a vlastně nic, jen si tu tak v klidu plynu.

První okamžiky aneb Jsem lehčí!

Z měsíce v Budapešti, kam jsem plánovala jet vlakem, se stala cesta letadlem a měsíc v Makedonii, který jsem ještě před odletem prodloužila na dva. A po příletu na tři měsíce. Co se stalo? Život. Podívala jsem se na dostupné letenky a ubytování a z kombinace obojího vypadl Ohrid v Makedonii.

Po příletu to netrvalo ani den a byla jsem o polovinu lehčí. Všichni víme, že před sebou sama člověk neuteče, ale před prostředím, ve kterém žije, ano. Alespoň na čas. Bylo to jako se znova nadechnou, vše se pročistilo. Měla jsem hned jasno v tom, která témata jsou mi vlastní a z čeho jsem jen potřebovala odejít, abych se viděla s odstupem a lehkostí sobě vlastní, která tam uvnitř stále je a na kterou pravidelně zapomínám. A především, co už mi v životě neslouží a mohu to nechat jít.

Je tu mnohem víc, než se zdá

Ohrid má zvláštní kouzlo. Hloubku, která je přítomná všude. První měsíc jsem tu skoro nespala, ale unavená jsem nebyla. Jedla jsem mnohem méně, neztrácela váhu a mé tělo nemělo problém s lepkem, na který sice alergii nemám, ale přesto se mu v Česku vyhýbám. Příroda je tu nádherná a neskutečná zároveň, čistá. Jedinečné kouzlo má jezero, mění se v každou hodinu, každý den je jiné a je silným zářičem pro celou oblast.

Unavená jsem sice nebyla, ale spánek mi chyběl. Po více než třiceti letech v Česku v určitém režimu si s tím v prvních dnech potřebovalo mé vnitřní nastavení nejprve poradit. Stále mi něco chybělo. Chyběl mi spánek, režim, na který jsem byla zvyklá – jen pro ten režim samotný. Tma je tu brzy a v měsících, kdy není město plné turistů, vypadá jako po vymření. O to se tu dny zdály ještě delší, než byly. Dny jsem trávila venku a večery patřily práci.

Změnila jsem nejen režim

Už dlouhou dobu jsem přemýšlela o pobytu ve tmě, ale kvůli práci jsem to tehdy nechtěla sama sobě dovolit. Cestování přineslo změnu, kterou jsem potřebovala. Kdo někdy cestoval, ví, že je to jako dostat na pár týdnů novou kůži. Nový byt, nové lidi do života, vše je v cizím jazyce a jiné je i jídlo. Není čas přemýšlet nad životem, který jste nechali za sebou a během prvních dnů je vše jako vyklouznutí ze starých kolejí.

To až později, až se zaběhne vše od nákupu potravin přes dobíjení nové SIMky až po výlety s novými lidmi, až se vše usadí, teprve tehdy se vrací věci, které jste na čas vypustili. Témata, která si žádají vaši pozornost.

 

Autorka článku čerpala z vlastních zkušeností.