Dýchání je přirozené. Od prvního momentu na světě se dětem zvedá hrudníček, nasávají vzduch a spokojeně vydechují. Není na tom nic složitého. Pravda. Ale je rozdíl mezi „dýcháním pro přežití“ a tím, které vám pomůže překonat stres, uleví od bolestí a odečte pár let.
V hlavní roli dech
Každý den dosáhneme zhruba dvaceti tisíc nádechů. Je to průměrná hodnota, která závisí na fyzické kondici, tělesné konstituci, hmotnosti, zdravotních potížích, věku, pohlaví, stresu a aktivitách během dne. Nikdy by ale počet neměl výrazně klesat nebo naopak stoupat. Jedině tak se totiž zaručí dostatečný přísun kyslíku do těla a jeho rozvod ke všem orgánům, aby organismus fungoval bez problémů, výpadků a přetížení. Nesprávná technika dechu se běžně za zdroj zdravotních potíží nepovažuje. Je to zcela přirozený proces, který se odehrává automaticky a bez přestávek – na pozadí naší mysli a bez nutnosti zvláštní pozornosti. A právě v tom je prvopočátek mnoha komplikací. Nedoceňování důležitosti dechu.
Zapomenutý všelék
Pobolívá vás každý večer hlava? Máte zašedlou pleť a povislé kontury obličeje? Cítíte tlak na hrudi a v podpaží? Jste líní a těžko snášíte stres? Trpíte úzkostmi a pnutím ve svalech? Máte problémy s páteří a rovnováhou? Stačí si osvojit jednoduchá cvičení a všechny neduhy dřív nebo později odezní. Plusovým bodem je i fakt, že trénovat lze kdekoli – při vaření, cestou do práce, v kanceláři, ve frontě, doma na pohovce i při lelkování pod třešní nebo ve vaně. Neexistuje časové ani místní omezení. Pro některé z nás, bohužel, tím pádem zmizí i prostor pro výmluvy.
Krok zpátky
Paradoxem je, že dechová cvičení jsou směšně jednoduchá, ale spousta lidí potřebuje notnou dávku času, aby si správný postup osvojila. Pro většinu z nich jde o nepřirozený a doposud nepoznaný proces, nepříjemný tlak v místech, kde na to nejsou zvyklí, neumí dech přesunout jinam, rozrušuje je soustředění na jeho hloubku a délku. Je to stejné jako s dětmi. Před prvními narozeninami svižně lezou po čtyřech a okusují si palce na nohou. Jakmile se ale postaví na nohy a povyrostou, k základním pohybům už se nevrátí. I u dýchání velice rychle zapomínáme na to, co jsme dostali do vínku a měli bychom pečlivě strážit.
Místo určení
Bránice je hlavní dýchací sval. Bohužel ji většina lidí nevyužívá dostatečně. Především ženy, které prohánějí kyslík výhradně přes prsa. Hrudník se zvedá a zase klesá, efekt takového počínání nemá smysl popírat. Zdravotní přínos je ale téměř nulový. Je třeba připomenout, že čím méně se bránice jakožto jeden ze stabilizačních svalů trupu používá, tím více ochabuje a problémy s páteří a hrbením se na sebe nedají dlouho čekat. Následky se projeví jako úporné bolesti a mělké dýchání. Rozhodně nestačí zapojovat bránici jen při fyzické námaze, kdy už není zbytí. Díky posilování dýchání se tělo přirozeně napřimuje, hrudník se rozevírá, orgány mají více místa a nedochází k jejich utlačování, zlepšuje se okysličení těla a mizí bolesti, které už jste přijali za své.
Směšně jednoduché
Lehněte si na záda a uvolněte se. Jednu ruku nechte volně podél těla, druhou dlaň zlehka položte do středu břicha, ideální přes pupek. Nohy nechte natažené nebo je pokrčte, záleží na vašich preferencích. Zavřete oči a soustřeďte se na to, aby vzduch procházel skrz břicho a i s rukou se během dechu mírně zvedal. Jakmile si osvojíte techniku vleže, můžete ji praktikovat téměř kdekoli a bez ohledu na pozici.
Více než cvičení
Vyjma už dříve zmiňovaných bolestí, které dlouhodobě souží téměř každého, je hluboké a brániční dýchání účinnou prevencí při stresových situacích, kdy se řízenými nádechy uklidníte a dochází k lepší kooperaci mysli a vnějších projevů chování. Výsledky sklízí tyto metody i při panických atakách, kdy je lze s použitím obyčejného sáčku překonat poměrně rychle a bez přidružených komplikací. Nezáleží na tom, kde vyhrocený moment prožíváte, ale soustředěné dýchání skrz bránici uplatní jak zaměstnanci, tak partneři, cestovatelé a dobrodruzi i ženy na mateřské dovolené. Všichni s těžce zkoušenou psychikou.
Při tvorbě článku jsem využila svých vlastních znalostí a zkušeností.