Chvála je něco, co si nelze vynutit. Přesto po ní mnoho lidí touží nebo ji vehementně vyžadují. Touha „být pochválen“ vychází zpravidla z výchovných vzorců v dětství a může později komplikovat dospělý život. Probádejte s námi téma hlouběji a zjistěte, zda jste i vy nepropadli tomuto společenskému vzorci. Možná o sobě zjistíte zajímavé věci.

Dětství a zažité vzorce: Co jsou to vnější zdroje motivace a jak ovlivňují touhu po chvále

Říká se, že neexistuje žádný manuál na výchovu dětí, a tak rodičovství probíhá v mnohých rodinách tak nějak intuitivně. Většinou také vychází z toho, co rodiče sami zažívali jako děti. Přenáší zkrátka jisté vzorce na své potomky. Zde může započít jakýsi začarovaný kruh s upnutím se na vnější zdroje motivace, které začínají větami typu „Jsem na tebe tak hrdý!“, „Mám radost, že se ti to podařilo.“ a podobně. Dítě je tak naučené na pochvalu a bez ní nemusí dosahovat zdaleka dobrých výsledků v čemkoliv, do čeho se pustí.

Časem se tedy přestane spoléhat na svou vnitřní motivaci. Možná se teď jako rodič ptáte, co je tedy přínosnější pro život? Dle psychologů je to tzv. pozitivní posilování čili povzbuzování, které specifikuje například tato věta: „Oceňuji tvé odhodlání a píli. Setrvej u toho a dosáhneš všeho, co chceš.“ To samozřejmě neznamená úplnou absenci pochvaly v dětství – jen je dobré se držet pravidla „všeho s mírou“ a dát dítěti příležitost vyjádřit své emoce.

Lpět na chvále mohou i lidé s nízkým sebevědomím

Pochvala bývá pro některé lidi také odrazem jejich vlastní hodnoty, tedy je pro ně připomínkou toho, že jsou dostatečně dobří, milovaní, chytří, schopní a tak dále. Když se ale na chválu dotyčný příliš upíná, může ztratit sám sebe. Až příliš se spoléhá na vnější vlivy, což nezřídka způsobí při neúspěchu pocit méněcennosti, prohlubování nízkého sebevědomí i úzkostlivost.

Pokud se v tomto chování vidíte, vezměte svůj život pevně do svých rukou a změňte zažité vzorce! Jak? Jednoduše – přestaňte se spoléhat na názory okolí a věřte sami sobě, své intuici a schopnostem. Stanete se mnohem sebevědomějšími, produktivnějšími a šťastnějšími lidmi. Zocelíte se také v životních výzvách, které dřív nebo později potkají každého. Úspěch zkrátka občas střídá i neúspěch, z něhož si můžete vzít mnoho ponaučení do příště. Neúspěch učí, tvaruje osobnost a posiluje vnitřní motivaci pro to, dělat věci lépe.

Častý problém v zaměstnání: Šéf mě nepochválil

Jste zodpovědným či pracovitým zaměstnancem, který si plní úkoly včas (někdy i s předstihem) a nadřízený se nikdy nemá k pochvale? Pak neklesejte na mysli! Nejste v tom sami. Takových lidí je na světě nespočet, a přestože jejich šéf chvále moc nedává, jdou dál. Pracují tak, jak nejlépe umí, váží si sami sebe/uvědomují si svou hodnotu a nikdy ji nedají „zadarmo“ (s nadřízeným si kromě jiného neváhají o svých představách otevřeně promluvit). Zkuste tohle chování také zakomponovat do svého profesního života a nic vás nezlomí. Pokud ovšem pracujete pod despotou bez sociálního cítění, zauvažujte o lepším místě, kde si vás budou více vážit. Život je o volbě a jedině vy ji máte v rukou.

Pět závěrečných tipů, jak překonat závislost na chvále

Chvála může způsobit chvilkový pocit štěstí, když se však na ní stanete závislými, přestanete se posouvat vpřed. Budete stále přešlapovat na místě a přizpůsobovat se tomu, co se líbí vašemu okolí. Udělejte tomu přítrž a otevřete se také případné konstruktivní kritice – jedině tak se z vás stane silná osobnost.

Jak se tedy zbavit lpění na pochvalách?

  • Vytyčte si své vlastní cíle a jděte za nimi. Také mějte na paměti, že již samotná cesta je cílem. Nezaměřujte se tedy hned na výsledek a spíš svou pozornost přesměrujte na svůj pokrok.
  • Obklopte se těmi správnými lidmi, kteří vás posunou vpřed. To znamená, že budete v kontaktu nejen s těmi, co na vás neustále pějí chválu.
  • V komunikaci s druhými lidmi pokládejte ty správné otázky, které nebudou vynucovat prázdná slova chvály, tj. například „Co mohou udělat lépe?“, „Na čem bych ještě mohl/a zapracovat?“.
  • Buďte otevření zpětné vazbě (zdvořile o ni požádejte a také za ni dostatečně poděkujte) – ta vám totiž umožní dělat věci lépe. Berte současně v potaz, že neurčuje vaši hodnotu.
  • Neobávejte se sebechvály, jakmile dosáhnete nějakého svého cíle. Můžete se také něčím příjemným odměnit.

 

Zdroj: vlastní myšlenky + inspirace zde Why you crave praise from your boss, and how to live without it (stylist.co.uk) + 5 Steps To Get Over Your Addiction To Praise (fastcompany.com)