Už jste slyšeli o pojmu zvaném syndrom podvodníka? Možná vám zní poněkud zvláštně, avšak opravdu existuje a dokonce jej můžeme kvalifikovat jako úzkostnou poruchu. V zahraničí je označován jako imposter syndrom a trápí víc lidí, než by se ve skutečnost očekávalo. Oč se vlastně jedná?

Co je to syndrom podvodníka?

Typickým příkladem syndromu podvodníka je to, když někdo svým úsilím dosáhne vysněné pozice, avšak neumí přijmout, že byl fakticky povýšen. Nemůže tomu uvěřit a neustále sám sebe zpochybňuje. A proč zrovna „syndrom podvodníka“? Je to vcelku jednoduché na vysvětlení. Dotyčný se cítí tak, jakoby svého úspěchu dosáhl podvodem. Má pocit, že si nic z toho nezaslouží. To vše tkví v nedostatečném sebevědomí a jakési domněnce o méněcennosti a slabosti vlastní osoby.

Imposter syndrom a původ jeho vzniku

Syndrom podvodníka není stav, který se dostavuje z ničeho nic. Je to soubor nashromážděných emocí, které do vás někdo vložil. Zejména období dětství je na toto citlivé. Proto by rodiče neměli být na své potomky příliš příšní, ale také ne příliš benevolentní. Právě přehnaná přísnost může v člověku vyvolat imposter syndrom, tedy pocit, že nejste schopni ničeho smysluplného. Současně se můžete cítit jako „budižkničemu“, protože vám to zkrátka matka s otcem neustále předhazovali.

Jací lidé jsou syndromem podvodníka nejvíce ohroženi?

I když může tkvět prapůvod syndromu podvodníka v dětství, existuje několik skupin lidí, kteří jím jsou ohroženi daleko více. Pojďme si je tedy přiblížit:

  • Workoholik: zdaleka nejohroženějším z hlediska imposter syndromu, může být člověk, kterého zcela pohltila práce. Právě proto, že nevěří ve své schopnosti, snaží se je přebít čím dál větší činorodostí.
  • Pedant: lidé zaměření na co nejlepší výsledky, jsou též rizikovou skupinou pro vznik syndromu podvodníka. Měli by se naučit zvolnit a pochopit, že skutečně není nikdo dokonalý.
  • Samostatná jednotka: znáte ve svém okolí člověka, který si raději vše udělá sám, než aby někoho požádal o výpomoc? Potom je též v rizikové skupině. Imposter syndrom jej může zasáhnout kdykoliv, pokud na sebe bude nakládat mnoho. Žádost o pomoc není známkou slabosti!

Několik rad, jak si opět důvěřovat

Máte pocit, že jste ohrožení syndromem podvodníka? Pak si zodpovězte na několik otázek tohoto typu:

  • Věříte, že jste hloupí?
  • Nedokážete se ztotožnit s myšlenkou své nedokonalosti?
  • Obáváte se kritiky ostatních?
  • Obáváte se úspěchu a chvály?
  • Myslíte si, že si něco nezasloužíte? A proč?

Jakmile si pozitivně odpovíte na výše uvedené dotazy, je zřejmé, že vás trápí nízké sebevědomí a též počínající syndrom podvodníka. Nejprve se tedy zamyslete nad tím, kde by mohl být prapůvodce toho všeho. Je to snad období dětství anebo ranného dospívání? Současně s tím si pohovořte se svými sourozenci i rodiči. Ptejte se a chtějte odpovědi. Pokud se tímto nikam neposunete, vyzkoušet můžete i rozhovor s psychoterapeutem, koučem anebo psychologem. Odborníci taktéž doporučují kognitivně-behaviorální terapii, která je zaměřená na myšlení a následné chování s ním spojené. To vše vás může posunout vpřed. Jedině tak se zbavíte všech strachů a vystoupíte ze svého stínu jako sebevědomá a hrdá osobnost.

Autorka se psychologickou problematikou dlouhodobě zabývá a při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí a veřejně dostupných informačních a odborných zdrojů.