Když slyšíte o „vnitřním dítěti“ poprvé, může to pro vás být matoucí. Představa, že ve vás existuje nějaká minulá a mladší verze vás samotných, se může někomu zdát i směšná. Většinou až do chvíle, kdy vy sami nebo někdo z vašich blízkých potřebuje terapeuticky zvládnout trauma.
Tehdy se s „vnitřním dítětem“ pracuje nejčastěji.
Zmrazeni v čase
Traumatické události z minulosti totiž mají moc zmrazit naše dětství, dospívání a mladou dospělost. V realitě se pokusíme vyrůst v souladu se svým věkem, jak jen je to možné. Ale vnitřně zůstáváme toxicky připoutáni ke zraněnému časoprostoru uvnitř nás. Náš věk, zralost a životní zkušenosti s tím nemají nic společného.
Vnitřní dítě se projevuje
Když věnujete pozornost chování druhých, můžete vidět vnitřní dítě v práci. Jestliže je vnitřní dítě radostné, je povznesené, šťastné, svobodné a nápadité. V očích dospělého člověka pak vidíte nefalšované záblesky dětského štěstí, slyšíte radostné výskání z dávno minulých let a příznak nezkalené slibné budoucnosti.
Na druhou stranu existují chvíle, kdy vnitřní dítě bojuje. Bojuje s bolestí, protože jeho potřeby nejsou uspokojeny. Chování rozrušeného vnitřního dítěte je získané z dětství, vliv má prostředí, osobnost i trauma. V tu chvíli můžete slyšet záchvaty vzteku, asociace, které nedávají smysl, obviňování, odmítání převzít odpovědnost, vyhýbání se, strach a paniku.
Jaké tedy je?
Naše vnitřní dítě je spojení jakési slunné a stinné části. Slunečná část představuje náš zdravý postoj k vědomí vlastní hodnoty. Reprezentuje pozitivní pocity, které vycházejí z našeho dětství. Patří k nim spontaneita, touha po dobrodružství, zvědavost, zaujetí, vitalita či radost ze života.
Druhá část naopak představuje tu část sebeuvědomění, která je labilní a zranitelná. Zahrnuje negativní přesvědčení, která si v sobě neseme z dětství až do dospělosti, jako například „nejsem dost dobrý/á“, „na to nemám“, „to nezvládnu“, „já nejsem důležitý/á“ a podobně. Z těchto vnitřních přesvědčení pak plyne zármutek, bezmocnost, strach nebo zlost. Každý z nás si proti takovým pocitům vybuduje nějakou obrannou strategii.
Je nemocné?
Stejně tak, jako vaše vlastní dítě i vnitřní dítě bývá nemocné. Vlastně je nemocné pořád, dokud mu nezačneme věnovat pozornost. Úplně stejně, jako je tomu u všech dětí. Ale dokud se nedozvíme, co to naše vnitřní dítě je, neuvědomíme si, že ho máme, a že ovládá naše „dospělé chování“ víc, než je zdrávo.
Vnitřní dítě je jako úroveň našeho podvědomí, neustále nám něco diktuje, snaží se získat naši pozornost a pokouší se jednat prostřednictvím našich vědomých činů. Pro mnohé z nás byly naše vnitřní děti uzamčeny v temných zákoutích mysli. Abychom zvládli realitu, traumata, a tím i spojení s naším vnitřním dítětem, jsme odsunuli na bezpečné místo hlubin vědomí, aby nás chránilo před vzpomínkami.
Jak ho uzdravit?
Zapomnění a obrany nás v životě brzdí. Je potřeba se ke vzpomínkám vrátit a ošetřit je. Objevování a budování vztahu s naším vnitřním dítětem je výzva, ale hodnotná věc, která stojí za to. Cílem je posílit slunnou část našeho vnitřního dítěte a tu stinnou utišit a uklidnit.
Čím více se spojíme s vnitřním dítětem, tím více se spojíme sami se sebou a uzdravíme traumata našich životů.
Ve své mysli si představte, že vaše mladší já právě prožilo něco zraňujícího, něco, co mu ublížilo. Pokuste se své mladé já pohladit a řekněte mu, že nikdy není samo, že vaše dospělé já stojí vždy při něm, je mu oporou a pomůže vždy, kdy je to potřeba.
Abyste byli na své vnitřní dítě hodní, musíte být především hodní sami na sebe. Projevujte sami sobě soucit, laskavost a porozumění. Soucit je obrovská síla, která dokáže tlumit staré křivdy, a také pomáhá vyrovnat se s kritikou.
A proč vlastně?
Všichni se rodíme s pozitivní životní silou a radostí. Když dokážeme omezit svůj vnitřní zármutek a bědování, vystoupí vrozená pozitivita opět do popředí. Terapeutická práce s vnitřním dítětem napomáhá uvolnit staré bloky a čerpat z nově nalezených zdrojů. A to člověka snadno motivuje k tomu, aby svou mysl soustředil na příjemné zážitky a pozitivní vnímání věcí kolem sebe.
Pokud utěšíte své vnitřní dítě věřte, že vám to pomůže také zbavit se negativních myšlenek a pocitů!
Autorka se tématu dlouhodobě věnuje a vychází ze svých zkušeností.
