Naše prabáby mu říkaly chren nebo také rafan. Štípe, až tečou slzy a sebrat ho můžete třeba v příkopě. Tipujete správně, je to starý dobrý křen. Bylina, která je doma v Rusku a v České republice se jí daří tak dobře, že zde zdomácněla a kromě léčitelství si vydobyla silné postavení v české kuchyni. Možná si jeho specifickou chuť užíváte jen s jablky k ovaru, čímž ale děláte chybu. Český ženšen má totiž hned několik velmi zajímavých účinků. Naučte se je využívat ve svůj prospěch.

Původ českého ženšenu: je to tulák

Domovinou křenu selského (Armoracia rusticana) je Rusko. Z něj postupně „zamořoval“ Evropu, například na Ukrajině je hojně rozšířen jako divoká bylina a najdete ho snad na každé stepi. Boom zažil v 16. století v Německu a Dánsku, o něco později se dostal k nám a zdomácněl tu. Kromě zahrad často roste v příkopech, takže buďte na procházkách ostražití, protože si domů můžete donést bílý poklad.

Pěstování vyžaduje trpělivost

I když někde roste jako plevel, jeho cílené pěstování na zahradě není úplně jednoduché. Chce to čas a správný postup. Aby vám vyrostl silný a dlouhý kořen, musíte mu připravit kvalitní, na živiny bohatou a vlhkou půdu, kořeny musí mít možnost se rozrůstat. Ideální je to vedle kompostu. Výsadba se provádí v březnu, půdu připravte už na podzim. Zryjte ji a řádně prohnojte. Tenké oddenky křenu sázejte 20 cm od sebe, v červnu je potřeba kořeny obnažit a odstranit postranní výhonky. Jedině tak sklidíte jeden krásně tlustý kořen a užijete si jeho velkou sílu. A fígl od prababiček: aby křen vydržel celou zimu, uskladněte ho ve sklepě. Stačí kořeny dát do kbelíku s pískem.

Výhodný mix prospěšných látek

Křen je cenným zdrojem vitamínu C (cca 50 mg ve 100 g) a vitamínu A. Obsahuje také minerální látky, a to: železo, draslík, hořčík, fosfor a vápník. V jeho složení se nachází i éterický olej, glykosid hořčičného oleje a antibakteriální látky. Právě díky tomuto mixu si získal stabilní pozici v lidovém léčitelství.

Křen je parťák nejen při nachlazení

Když na vás leze rýma a plíce dusí kašel, snad každá babička vám donese křen. Nastrouhaný a možná trochu zjemněný jablkem. Neodmítejte to. Přírodní křenovou medicínu si po 2 lžičkách naordinujte 3krát denně. Uvidíte, že nachlazení brzy odezní, protože křen podpoří vykašlávání hlenu a dopomůže k pročištění průdušek. Křen působí antibakteriálně a močopudně, proto je skvělým pomocníkem při hořečnatých onemocněních bakteriálního původu.

Placka z křenu jako účinný obklad i prevence

Další skvělou vlastností bílého kořene je podpora prokrvování tkání, díky čemuž přispívá k jejich hojení a regeneraci. Listy položte na postižené místo. Lepší je použít čerstvou dužinu, ale pouze v podobě placky: smíchejte 1 díl nastrouhaného křenu, 1 díl sádla a 6 dílů mouky. Placku přiložte na bolavé místo. Pozor, kůže nesmí být poraněná, hodně by to štípalo. Naučte se jíst křen každý den, výrazně se zlepší vaše trávení a podpoříte tím činnost žláz s vnitřní sekrecí. Vzhledem k jeho účinkům by si křen měli odpustit těhotné ženy a všichni, koho trápí vředy na dvanácterníku nebo žaludku.

A jak si štiplavý zázrak připravit?

Nikdy ho neupravujte tepelně, protože ztratí všechny cenné látky. Pokud nejste schopni sníst křen jen tak, smíchejte ho s trochou zakysané smetany nebo šlehačky. Nastrouhaný je výborným základem pro super vitamínový salát: ke křenu přidejte nastrouhanou červenou řepu a zelí. Takto upravený je skvělý na chlebíčky. A když pečete maso, udělejte si křenovo-jablečnou pochoutku (najemno nastrouhaný křen s jablky v poměru 1:1).

Jak chutná křen nejvíce vám?

Autorka se tématem dlouhodobě zabývá a čerpá ze svých vlastních zkušeností.