Nemusí se jednat o přechod Krkonoš, ale šanci polním cestám či blízkému lesíku byste dát měli. Ba dokonce i městský park by mohl stačit, pro začátek. A pokud z nějakého důvodu ven nemůžete, alespoň navažte blízký vztah se svými pokojovými rostlinami. I to se totiž počítá!

Znáte mravence?

Ferdu Mravence zná možná stále většina dětí, ale mnoho z nich živého mravence nikdy neviděla. Časy se zkrátka mění, ale mravenci naštěstí zůstávají. U nás jich žije více než stovka druhů a celkem na Zemi je to asi dvanáct tisíc druhů mravenců. Neuvěřitelné, že? Tak jim dejte trochu prostoru ve své duši a na procházku vyražte třeba s cílem pozorovat mravence. Jednoho si vyberte a zkuste ho neztratit z očí. Dokonce si můžete na papír nakreslit trasu, kterou ušel, jaké překážky musel překonat, kolik svých kolegů potkal. Možná se vám to zdá jako úplná blbost maximálně tak pro děti, ale schválně si to zkuste. Já se u toho výtečně pobavila, i když, pravda, připadala jsem si trochu podezřele. Tak jsem je alespoň fotila a zakrývala svou zábavnou hru. Přitom se není za co stydět! Tuto broučí techniku vám doporučí většina trenérů mindfulness.

Zujte boty

Se sundáváním bot klidně počkejte, až bude tepleji. Zem je stále studená a vy byste mohli v rámci péče o psychické zdraví ohrozit to fyzické. Ale až si najdete nějaké pěkné místo, zkuste chůzi naboso – ta se ostatně stává čím dál populárnější. Vyzkoušejte si různé povrchy, abyste mohli vnímat rozdíly mezi pískem, trávou, kamínky nebo stromovou kůrou. Nebojte se toho, nijak vážně si neublížíte, stačí koukat, kam šlapete.

Navíc, dnes už jsme tak daleko, že existují uměle vytvořené takzvané „bosé chodníky“. Najdete je třeba v zážitkovém parku Zeměráj v Kovářově, na naučné stezce Beskydské nebe ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo můžete zkusit pokořit 5 km dlouhou procházku z rakouské obce Schrattenberg do Valtic.

A pokud v bosé chůzi najdete zalíbení, můžete směle pokračovat k dalším výzvám a k dalším možným přátelstvím na www.bosaturistika.cz.

Všechny barvy pohody

Toto je také zajímavá technika pro váš duševní i duchovní rozvoj. Nakupte si ve výtvarných potřebách co nejvíce druhů zelených pastelek nebo se vybavte akvarelovými barvami. Na procházce se pokuste zachytit všechny druhy zelené, které kolem sebe uvidíte. Můžete si hrát i s šedou či modrou, podle stávajícího počasí a ročního období.

A pokud máte nasbíranou hromadu pastelek různých barev, můžete zkusit i opačnou „hru“. Můžete hledat květiny a rostliny tak, abyste ke každé svojí pastelce našli přírodní ekvivalent. Nejlepší je údajně procházka národním parkem Podyjí ve chvíli, kdy všude dozrává víno a také se tu vždy bohatě prodává. Jen nezapomeňte, že cílem procházky není dorazit na její konec a tam upadnout a usnout pravým opileckým spánkem nebo něco podobného.

Sami za sebe

Teď pro vás máme ještě hádanku. Schválně, tipli byste si, ze kterého roku je tento citát?

„Tisíce znavených, přepjatých a zhýčkaných lidí si začínají uvědomovat, že chodit do hor znamená návrat domů, že divočina je nepostradatelná a že národní parky a chráněná území nepředstavují pouze zdroj dřeva a prameniště zavlažovacích řek, ale studnici života.“

Je neuvěřitelné, že tato slova pocházejí z úst amerického přírodovědce Johna Muira, a jsou datována někdy kolem roku 1901!? představte si, jak se nám ze současné perspektivy zdá tehdejší život pomalý a jednoduchý, a přesto už tehdy lidé cítili potřebu zklidnění.

Takže vzhůru do přírody, ať už váš cíl bude jakýkoliv. Ne nadarmo se říká „Matka příroda“, ona vás vždycky podpoří a pomůže s každým neduhem či špatnou náladou.

 

Autorka je psycholožka a při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí a zkušeností.