Pokud už na ni někde natrefíte, málokdy ji přihodíte do nákupního košíku. Možná pouze proto, že si s ní úplně nevíte rady. I méně běžné druhy zeleniny si však svou pozornost zaslouží. Často totiž příjemně překvapí lahodnou chutí a zdravotními benefity.
Tuřín na talíři překvapí svou chutí
V minulosti se používal častěji než dnes. Tuřín, který na první pohled připomíná ředkev, patří mezi velice nenáročnou kořenovou zeleninu. Sklízí se z něj bulvy s charakteristickou fialově zbarvenou vrchní částí, stejně jako mladé listy. Přibližně 90 % obsahu tvoří voda, zelenina je navíc nízkokalorická a obsahuje cenné mikroživiny, mimo jiné vápník, vitamíny A a C.
Tuřín má ostřejší, avšak příjemnou chuť. Bulvy tuřínu se dají zpracovat podobně jako kedlubna nebo pastiňák. Můžete je nakrájet na kolečka a smažit, nastrouhat a syrové přidat do salátů, ale i dusit, zapékat nebo použít při přípravě polévek. Mladé listy lze také konzumovat syrové, případně je libovolně tepelně upravit.
Mangold je pastvou nejen pro oči
Dříve běžný a oblíbený druh zeleniny, pak se na něj ale bohužel pozapomnělo. Má velké zelené listy, ale žíly listů a řapíky připomínají barvy duhy. Mohou být bílé, červené, žluté i fialové. Uvnitř se ukrývá opravdový poklad. Mangold je totiž bohatý na vlákninu, stejně jako pestrou paletu vitamínů a minerálních látek. Není proto divu, že je často řazený mezi takzvané superpotraviny.
Čerstvé listy navíc není třeba nikterak upravovat. Stačí je opláchnout a oživit s nimi třeba zeleninový salát. Listy a řapíky se dají také dusit, vařit či zapékat. A pokud si s nimi nevíte příliš rady, jednoduše je připravte stejně jako špenát. Ostatně, právě špenát tuto kouzelnou zeleninu v minulosti z českého jídelníčku vytlačil.
Okra neboli ibišek, na kterém si pochutnáte
Další méně známou zeleninou je okra. Jedná se o plody ibišku jedlého, který se pěstuje především v subtropických a tropických oblastech Asie a Afriky. Možná jste proto na okru narazili například na dovolené v jižnějších končinách.
Okra má pro nás neobvyklou natrpklou chuť a při úpravě bývá lepkavá. Pokud vás to odrazuje, namočte ji nejdříve do vody s trochou citronovou šťávy. Zeleninu lze podávat syrovou, ale dá se také vařit, smažit či dusit. Může být samotným chodem, hodí se i jako příloha k masu či do polévek. Před zpracováním se doporučuje odříznout část u stopky, která je tvrdá. Okra se dá koupit také v sušené podobě nebo nakládaná.
Štěrbák jako zajímavá alternativa hlávkového salátu
V poslední době poutá stále větší pozornost také štěrbák. Jedná se o listovou zeleninu, ze které se sklízí vybělená listová srdíčka a listy. Není žádnou novinkou, údajně si na něm pochutnávali už staří Egypťané a ani ve středověké Evropě nebyl neznámý. Dnes získává oblibu pro svou chuť i léčivé vlastnosti.
Pěstuje se především atraktivní kadeřavá forma štěrbáku. Zelenina má mírně nahořklou chuť a používá se nejčastěji do salátů, které může doplňovat nebo být hlavní ingrediencí. Listy se hodí ale i na toasty či obložené chleby, nasekané se dají přidat do rozličných pomazánek. Štěrbák je velice vhodný do redukčního či zdravého jídelníčku, protože obsahuje významné množství kyseliny listové, vlákniny, vitamínu B, C, manganu a dalších mikroživin.
Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí problematiky a veřejně dostupných informačních zdrojů.
