Udržet se fit a v dobré kondici není v zimě rozhodně tak snadné jako v teplejší části roku. Na kolo si v třeskutých mrazech sednou jen ti největší odvážlivci, od pěších procházek zase mnohdy odrazuje nevlídné počasí a kvůli nedostatku hřejivých slunečních paprsků volá naše tělo po vitamínu D. Právě v zimních měsících je důležité dbát na posilování imunity, protože vrcholí sezóna respiračních onemocnění. Své zdraví můžeme podpořit i vhodnou stravou. Jak by měl vypadat zimní jídelníček?
Jídelníček přizpůsobte konkrétní části roku
Ne nadarmo se říká: „Jste to, co jíte“. Je totiž pravdou, že naše stravovací návyky a skladba každodenního jídelníčku přímo ovlivňuje náš zdravotní stav. Vhodně zvolená a vyvážená strava je pro náš organismus blahodárným balzámem. Ten nás za to odmění nejenom perfektně fungujícím imunitním systémem, ale dokáže ovlivnit dokonce i naše duševní zdraví.
Podle nejednoho vědeckého výzkumu by se měly naše stravovací návyky mimo jiné přizpůsobovat také konkrétnímu ročnímu období. Ostatně, toto pravidlo bylo velice dobře známé už před tisíciletími a pracuje s ním například tradiční čínská medicína.
Nebojte se kvašené zeleniny
V dnešní moderní a kosmopolitní době není problém sehnat některé sezónní potraviny po celý rok. Stačí navštívit nejbližší supermarket a můžete si domů odnášet klidně i v těch největších mrazech čerstvé jahody, jarní cibulku nebo třeba hroznové víno. Je to ale skutečně to, co tělo v nejchladnějších měsících skutečně potřebuje?
Zimní jídelníček má svá specifická pravidla, a pokud je budeme alespoň zčásti respektovat, odmění se nám pozitivním vlivem na naše zdraví. Rozhodně není nutné se vyhýbat zelenině a ovoci, jsou totiž důležitým zdrojem vlákniny, vitaminů, minerálních látek a dalších důležitých mikroživin. Upřednostňovat bychom je ale měli spíše v sušené podobě.
Za pozornost stojí rovněž kvašená zelenina, jejíž trend se postupně vrací a už se dávno neomezuje pouze na nesmrtelné kvašené okurky či kysané zelí. Nejenže má skvělou chuť, ale zároveň tělu poskytuje celou řadu důležitých látek v přirozené formě. Obsažené bakterie mléčného kvašení mají navíc blahodárný efekt na střevní mikroflóru, čímž prospívají i naší imunitě, kterou je důležité v zimě udržovat v dobré kondici.
Pokud už sáhnete po čerstvé zelenině, přednost by měla mít zejména ta kořenová. K té patří kromě běžné mrkve a petržele i celá řada dalších druhů. Do receptů tak můžete zařadit třeba i křen, celer či méně známý pastiňák a tuřín.
Prim hrají potraviny, které účinně zahřejí
Není divu, že právě v mrazivé části roku jsou obzvláště vhodné ty potraviny, které se vyznačují zahřívacím účinkem. Co mezi ně patří? Na našem stole by se měly pravidelně objevovat vydatné zeleninové a bramborové polévky, stejně jako masové vývary. Našemu organismu prospěje také maso, zejména drůbeží, vepřové, hovězí a jehněčí.
Podle tradiční čínské medicíny mají zahřívací efekt rovněž výrobky z kozího mléka (pozor, u těch kravských je tomu přesně naopak!), vejce, hořčice, stejně jako všechny druhy luštěnin. Z koření lze sáhnout především po oblíbeném zázvoru, zahřeje ale také například pepř, skořice nebo hřebíček.
V zimním období se doporučuje omezit konzumaci potravin, které obsahují velké množství jednoduchých cukrů. Jedná se o čokoládu, bonbóny a další cukrovinky. Ostatně, nadmíra sladkostí škodí vždy – bez ohledu na roční období.
Při tvorbě článku jsem využila svých vědomostí, zkušeností a veřejně dostupných informačních zdrojů.