Mezilidské vztahy jsou někdy velmi komplikované, neboť co člověk, to jiná povaha. Když se pak do toho zapojí i city, a ještě k tomu neopětované, je na první pohled zaděláno na problém. Ano, je to tak, ne všichni si musí sednout a vzájemně se milovat. Ale to už možná dávno víte, a třeba jste to pocítili i na vlastní kůži. Pravá láska však nic neočekává, ta zkrátka je. A nemusí se vysloveně týkat jen partnerství. Pokud patříte také mezi ty, kteří prožili nebo prožívají bolest z neopětovaných citů, nechte to plynout.

Koho se mohou týkat neopětované city?

Když se řekne „neopětovaná láska“, mnohé lidi napadnou nenaplněné romantické city k opačnému pohlaví. Jenže tato láska se může objevit i v jiných vztazích, například v těch rodinných. Často za odmítáním citově zainteresovaného člověka bývá nějaká zrada anebo prostě diametrálně odlišné osobnosti. Může jít o nenaplněný vztah vlastního i nevlastního rodiče vůči dítěti či sourozenecký nesoulad. Zkrátka si tito dva lidé nesednou a dojde mezi nimi ke komunikační propasti. Ten, co miluje, trpí, neboť lásky se mu nedostává zpět, a ten, co odmítá, prožívá po většinou nějaké trápení – nedokáže se s něčím smířit, neumí odpustit. Tak jako tak, obě strany nejsou spokojené. Možná se teď ptáte – existuje v tomto ohledu vůbec nějaké rozhřešení? Samozřejmě, že ano. Nejpodstatnější je přijetí situace takové, jaká ve skutečnosti je.

Proč odmítnutí tolik bolí?

Pokud vás někdy odmítnul člověk, ke kterému jste něco cítili, jistě si pamatujete, jak moc to bolelo – skoro až fyzicky u srdce. I vědci dokonce tvrdí, že je to možné a současně také evolučně podložené. Mozek zkrátka nechce přijmout skutečnost, že vás někdo odmítá a vaše city jej stále ženou k němu. A pak, když někdo řekne „stop“, nastaví si vůči vám bariéry, můžete mít tendence je překonávat nebo je prostě drze přelezete a nutíte druhého k tomu, co chcete. Nakonec to ale stejně nedostanete, a tak to začne fyzicky i duševně bolet. Cítíte se zhrzeni – investovali jste do druhého svůj čas, city a on s vámi nechce mít nic společného. Láska se však nedá nutit a pochopení vyžaduje čas.

Jaké kroky podniknout, abyste se ve své zraněnosti neutápěli a šli dál?

Láska občas bolí, obzvlášť ta neopětovaná. Mějte však na paměti, že vaše trápení a bolest nebudou trvat věčně. Čas všechno otupí, obrousí a pro vás to pak jednoho dne nebude tak těžké. Oprostíte se od toho. Abyste však mohli jít dál, musíte neopětované city přijmout. A to i přesto, že to není snadné. Přijměte svou vnitřní bolest, smiřte se s faktem, že tak to teď zkrátka je a nic neočekávejte. Dále se zaměřte i na tyto kroky:

  • Nestyďte se za své emoce. Nejste v nich sami. Neopětované city zažívá nebo zažilo nespočet lidí, v jakémkoliv ohledu. Uvědomte si, že se ocitáte v ne zcela výjimečné životní situaci – láska je občas pouze jednosměrná.
  • Je docela možné, že druhá strana prostě jen potřebuje čas – a tak to respektujte. Též respektujte momentální rozhodnutí, že s vámi tento člověk nechce trávit čas, neumí vám dát to, co dáváte vy. Můžete mít naději, že se to jednou změní – zároveň se ale nechlácholte přehnanými očekáváními.
  • Netlačte na pilu a přesměrujte svou pozornost jinam. Čím větší tlak budete vyvíjet na člověka, který vás nemá stejně rád, jako vy jej, tím více jej můžete od sebe odehnat. Začněte se tedy soustředit na jiné osoby, na jiné činnosti. Dělejte to, co vás baví, scházejte se se širší rodinou, povídejte si s přáteli. Nepřestávejte žít.
  • Stanovte si vlastní hranice. Pokud je člověk, který neopětuje vaše city, součástí vaší rodiny, pak jej velmi těžko odstřihnete ze života. Běžný kontakt snadněji zvládnete, když si nastavíte nějaké pomyslné mantinely – mějte rádi, ale ne za tu cenu, že byste se nechali od druhého zraňovat.

Když se nedokážete „vyléčit“ sami aneb Psychologická podpora

Někdy prostě nestačíte na to, zvládnout bolavou duši sami. A v tento moment vám může pomoci psychologická podpora, psychoterapie, objektivní názor nestranného a citově nezainteresovaného člověka. Neopětované city, ať jsou od kohokoliv, člověka vždy zraní – je však potřeba se ve své bolesti neutápět, a hlavně nezůstávat na ni sami. Ať už se vaše láska někdy vrátí nebo nikoliv, milujte sami sebe, nenechte se zahnat do kouta. Přijměte fakta taková, jaká jsou. Jedině tak za tím můžete zavřít dveře a jít dál. A nezapomeňte, že jsou kolem vás lidé, kteří vaši lásku vítají vždy – těm svou energii věnujte!

 

Zdroj: vlastní zkušenosti, inspirace na Unrequited Love: What It Is and How to Move On (greatist.com)