Dvě strany jedné mince. Někdo lpí na tom, aby věci měly své přesné místo a po použití se na to samé místo vracely. A pak jsou tu ti, co mají ve věcech trochu chaos. Ačkoli vás to možná překvapí, vědecké výzkumy dokládají, že trocha domácího zmatku není na škodu.

Rodiče nám říkali

Ano, rodiče měli bezesporu pravdu, když nám říkali, že pořádek je důležitý. Ale přílišné lpění na něm je velmi stresující. Podívejme se na to vcelku – všude se válejí svršky, ponožky jsou pod gaučem, talíře se zbytky jídla zůstaly na stole, neumytá vana s proužkem špíny a umyvadlo plné vlasů… to už je „bordel“. A ten se značně liší od mírného nepořádku – zapomenutých brýlí na křesle, rozevřených studijních materiálů ve více kusech, tužka, která spadla na zem, narvaná skříň, z níž bohužel vytahujete pomačkané prádlo, klíče „někde“ doma a kufr od auta sloužící jako skladiště… nepořádek, zmatek, chaos. Váš domov rozhodně nepřipomíná ty krásné fotky z katalogů a časopisů o bydlení.

Ale!

Zajistí vám svobodu

Jistě, každému vyhovuje něco jiného. Pravdou také je, že některé velké a známé kreativní osobnosti byly známy obrovským (asi tvůrčím?) nepořádkem. V tomto ohledu triumfují vynálezci Thomas Alva Edison či Albert Einstein. Pořádkumilovní lidé potřebují pravidla, která respektují a stabilní řád. Podle psychologů první jmenovaná skupina zřejmě potřebuje kolem sebe příšerný nepořádek proto, že jejich bohatá fantazii ve všem kolem vidí zdroj inspirace. Jsou svobodomyslní a nic je nezastaví.

Dovolí vám být kreativní

Ačkoli má nepořádek špatnou pověst, skýtá i své výhody. Věděli jste například, že zlepšuje vaši kreativitu? Vědci z univerzity v Minnesotě tuto skutečnost ověřovali i experimenty. Jeden z projektů například zkoumal studenty a jejich psací stoly. Polovina účastníků měla vše v perfektním pořádku a strukturované, druhá půlka na stolech skladovala všechno možné. Všichni dostali stejný úkol: Měli na svůj stůl umístit co nejvíc tenisových míčků. A výsledek? Ti nepořádní nacházeli lepší řešení, protože se ve svém chaosu dobře vyznali. Pořádkumilovní studenti tak tvůrčí nebyli a měli méně nápadů, jak na to. Chaos může být tedy podnětný, ale musíte ho zvládat.

Bystří mysl a výkonnost

V jiném experimentu byly vytvořeny rovněž dvě skupiny – lidé pořádní versus ti, co se projevují jako chaotici. Následně si každý mohl vybrat ze dvou míchaných drinků. Jeden byl označen jako „klasický“, druhý jako „nový“. Asi nepřekvapí, že chaotici si téměř vždy vybrali ten „nový“. Chaos totiž osvobozuje a probouzí ve vás chuť ke změně.

A ještě jeden zajímavý experiment k dobru: Pořádní lidé měli znovu najít e-maily, které si uložili podle vlastního systému. Výsledek? Nejenže potřebovali dlouhou dobu, aby si maily uspořádali podle nějakého klíče, ale také trvalo dlouho, než je zase podle tohoto klíče našli. Nepořádní lidé si to usnadnili a použili vyhledávač, což bylo podstatně rychlejší.

Neváže vás zbytečnostmi

Kdo je hodně pořádný, má často sklon hromadit věci. Chaotici se snáze zbavují zbytečností. Hromadit vše, „co by se ještě někdy mohlo hodit“ má kromě náročného skladování a přerovnávání ještě tu nevýhodu, že čím je člověk starší, tím snáze zapomíná, kam co dal. Odborníci proto radí přehodnotit vztah k těmto věcem, přestat na nich lpět a začít je vyhazovat. Ať už jde o cokoli (třeba pomůcky pro šití a pletení) – pravděpodobně si koupíte látku či vlnu novou, než abyste použili tu „kousavou“, kterou schraňujete už 30 let.

Podporuje paměť

Když máte před očima věci, které potřebujete, rozhodně se vám lépe pracuje a žije. Jenže paradoxně chaotik také nikdy nic nehledá, v podstatě ví, kde věc bude.

A tak vlastně jediným problémem zůstávají vztahy. Pro lidi milující pořádek je velmi těžké smířit se s chaosem chaotika, a zdánlivě banální problém vede k hádkám či dokonce až k rozvodům a rozchodům. Jak určit přijatelnou míru nepořádku, na to vědci už odpověď nemají.

A tak místo vědy nastupují psychologové a terapeuti.

 

 

Autorka je psycholožka a při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí a zkušeností.