Nový rok je tu. Možná jste něco málo ušetřili a budete moci vyrazit na dovolenou za hranice. Na výběr je toho dost. Stačí se orientovat podle stavu v peněžence? Ne. Měli byste zohlednit i další parametry, nekonečné fronty totiž mohou zážitek z cest hodně pokazit.

Kde se stala chyba?

Overturismus. Že vám to nic neříká? Možná neznáte to cizí slovo, ale zažili jste to všichni do jednoho. Stačí si vzpomenout na přeplněné Benátky, fronty u athénské Akropole, Barcelonu, kde není k hnutí, mezi asijskými turisty oblíbený Hallstatt. Dozajista vás neminuly fotografie z Karlova mostu, kde lidé z výšky vypadali jako proud řeky, který se valil jedním směrem. A to se bavíme jen o evropských destinacích. Podobná situace je pochopitelně i na dalších kontinentech. Ano, můžeme cestovat. Stačí zajít do cestovní kanceláře nebo si sednout k internetu a do pár dní vyrážíte za dobrodružstvím. Problém je ale v tom, že vyhlášené destinace úpí pod náporem turistů a volají o pomoc. Tlak ale neustává. Naopak.

Na vině jsou dva faktory. Oba mají přímou souvislost s uspěchanou dobou, kdy jsou lidé orientovaní na výsledek. Jen těžko se něco změní. Každý chce totiž ulovit to svoje a pochlubit se. Bez utažených opasků a restrikcí ze strany samotných měst nebo zemí to nepůjde. Turista si sám totiž neodepře.

Sociální sítě

Je to logické. Na sítích můžete sdílet cokoliv. Tipy na výchovu dětí, pracovní úspěchy, kulinářské umění, trable ve vztahu, hubnoucí progres a v neposlední řadě i zážitky z cest. To je jeden z nejoblíbenějších contentů. Vyfotit se na tokijské křižovatce, v norském fjordu, v Toskánsku, na Empire State Building nebo na zanzibarské pláži je zkrátka a dobře povinnost. Všechno začíná nesmělými snímky z letadla. Někdo dokonce točí videa a detailně dokumentuje celou svou cestu. Ano, zajistí mu to pozornost, otázkou ale zůstává, užívá-li si pak samotnou dovolenou, když mu v hlavě celou dobu svítí kontrolka, že to nedělá jen pro sebe, ale i pro svoje podporovatele. Nehledě na to, že pouhé informování nezaujme, chce to šťávu a drive. A to vyžaduje mnohem více času.

Sociální sítě jsou zrádné. Honba za místem na výsluní stojí každoročně pár desítek lidí život. Zřítí se ze skály, přepadnou do vody, srazí je auto, uštkne had nebo zkolabují při čekání. Je to absurdní.

Nízkonákladové cestování

Druhým rizikovým faktorem jsou letecké společnosti, které mají v nabídce cesty za pár stovek korun. Budí tak dojem, že cestování je dostupné pro všechny a mohou si ho dovolit i ti nízkopříjmoví. Ano, mohou. Oželí odbavená zavazadla a cestují jen s příruční taškou. Létají v noci a vzdají se komfortních přesunů přes den. Nevyžadují nadstandardní služby a snaží se náklady na cestu srazit na minimum. Šetří na pojištění a zárukách a často nakupují přes prostředníky, kteří tahají z rukávu jednu výhodnou nabídku za druhou (pozor, nákup přímo u letecké společnosti bývá levnější a mnohé z nich odmítají přijmout palubní lístky od překupníků). Právě toto rozvolnění cen může za to, že se to všude lidmi jen hemží.

Pět tipů na dovolenou bez front

Není to jednoduché, ale jde to. Stačí se držet těchto pravidel a možná si užijete čas s rodinou nebo partnerem bez tlačenic.

  • Méně známé destinace – Arménie, Rumunsko, Irsko, Finsko, Lotyšsko, Andorra, Malta.
  • Mimo svátky, víkendy a prázdniny – udělejte si volno na jaře nebo na podzim, kdy je počasí mírné a spousta lidí už má školní nebo pracovní povinnosti.
  • Bez plánu se neobejdete – jasně vymezte, co si chcete koupit, kde budete nocovat a jíst, jak se dopravovat.
  • Bydlete mimo centrum – v Barceloně se přesuňte do okrajových částí nebo do menších měst okolo.
  • Pozor na překombinovanost – nesnažte se v rámci jedné dovolené poznat města, lézt po horách, zaplavat si v moři a navštívit lunapark – roztříštěnost podporuje bezhlavé utrácení.

 

Autorka při tvorbě článku vycházela ze svých vlastních znalostí a zkušeností.