Neobvyklé Vánoce a vánoční zvyky najdete skutečně po celém světě. V České republice, jak se zdá, se držíme poměrně „při zemi“, přesto jsou naše Vánoce krásné a plné zajímavých tradic. A pokud je chcete bláznivé, vaší fantazii se meze nekladou.

Ovšem ve světě vládnou nejrůznější bizarní zvyky spojované s Vánocemi, o kterých jste možná ani nikdy neslyšeli. Z pro mě neznámého důvodu jsou Vánoce víc než často spojovány s čarodějnicemi a zlými duchy. Pojďme se tedy podívat na neobvyklé vánoční tradice, které si užívají lidé v různých zemích světa. A nejde o země na druhé polovině zeměkoule. I naši sousedé mají své zvláštnosti.

Rakousko: Zlý Santa

Děti po celém světě znají Santu jako hodného Otce Vánoc. V různých podobách. Mají štěstí, že nežijí v Rakousku. Tam totiž celý prosinec putuje zlý komplic svatého Mikuláše, takzvaný „Krampus“ a hledá po ulicích zlobivé děti. A tak během prosince narazíte na děsivě maskované postavy, které děsí děti i dospělé.

Ukrajina: Vánoční pavučina

Neobvyklé Vánoce a snad nejpodivnější slavnostní tradice Ukrajiny není pro arachnofoby. Tam, kde bychom měli ozdoby, pozlátko a hvězdy, Ukrajinci používají dekorace, které napodobují přirozené pavučiny třpytící se rosou.

Tradice sahá k pověsti o chudé vdově, která si nemohla dovolit pro své děti ozdobit stromeček. Legenda praví, že pavouci v domě se slitovali nad neutěšenou situací rodiny a vytvořili krásné pavučiny po celém vánočním stromě místo jiných ozdob. V ukrajinské kultuře jsou pavučiny obecně považovány za znamení štěstí.

Island: Divoká kočka

Jedna z nejpodivnějších slavnostních tradic pochází z Islandu, kde se o Vánocích potuluje po zasněžené krajině obří kočka. Tradičně měla být tato kočka pobídkou pro pracovníky farem. Ti, kteří tvrdě pracovali, měli získat novou sadu oblečení, aby je kočka nemohla sežrat.

Dnes je zvykem, že si lidé na Islandu vzájemně dávají na Vánoce právě nové oblečení, protože chtějí zabránit zániku svých bližních.

Nizozemsko: Boty u ohně

Neobvyklé Vánoce zažívají také děti v Holandsku. Podle tradice každý rok holandské děti s nadšením dávaly své boty k ohni v naději, že Sinterklaas je v noci naplní malými dary. V botách děti nechávaly mrkev pro Santova bílého koně Ameriga.

Finsko: Jak jinak než vánoční sauna

Ve Finsku je mnoho domů vybaveno vlastní saunou a v době Vánoc se toto útulné místo stává posvátným prostorem, díky němuž se dá spojit i s již dlouho mrtvými předky.

Na Štědrý den je obvyklé svléknout se do naha a dlouho a uctivě pobýt v sauně, která je také považována za domov legendárního saunového „elfa“. Po saunování se Finové vydají na večerní oslavy, zatímco duchové těchto předků se vrátí do říše mrtvých.

Švédsko: Kačer Donald

Zvyk pochází z roku 1958, kdy ve Švédsku promítali vánoční speciál Kačera Donalda „Kačer Donald a jeho přátelé vám přejí veselé Vánoce“. Od té doby se každoročně rodiny po celém Švédsku scházejí u televize přesně v 15.00 hodin, aby se na tento film z hlubin filmové historie dívaly.

Norsko: „Na koštěti“

Podle norského folklóru je Štědrý den dnem, kdy se zlomyslní duchové a čarodějnice vynořují z nebe kvůli všem spáchaným neplechám a zlu. Vzhledem k tomu, že čarodějnice často používají košťata jako svůj preferovaný způsob dopravy, je tradicí, že norské rodiny skrývají veškeré čisticí prostředky, které jsou na tyčce někam, kde je čarodějnice nebudou moci najít.

Itálie: Čarodějnice Belfana

Zapomeňte na 24. a 25.prosince, v Itálii se všechny akce konají v předvečer 5. ledna. Podle folklóru, stará žena jménem Belfana navštíví všechny děti Itálie, aby naplnila punčochy sladkostmi a nechala jim dárky, pokud byly hodné. Stejně jako Santa do obydlí Belfana vstupuje komínem a nechává na místě dobroty nejen pro děti – typicky víno a místní lahůdky.

Nový Zéland: Alternativní vánoční stromeček

Nový Zéland je zářným příkladem toho, že každý stromeček je úplně jiný a jedinečný. Pohutukawa je krásný strom s pokroucenými větvemi a světle karmínové květy. První zmínka o stromu pohutukawa pochází od rakouského geologa Ferdinanda von Hochstettera v roce 1867. Popsal místní obyvatele, kteří o Vánocích zdobili své kostely a domy pestrobarevnými větvemi právě tohoto stromu.

Dnes je pohutukawa v oblastech kolem Nového Zélandu uznávaným symbolem Vánoc a lidé jej zdobí a zpívají u něj vánoční koledy.

Vánoce, ať už v jakémkoli duchu, nepřestanou překvapovat, a to nejen dárky, které zrovna nám o těchto svátcích nosí Ježíšek.

 

Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí problematiky.

Zdroj inspirace: https://www.westernunion.com/blog/