S oslavami určitě nekončíme, ani s magií, dárky, věštěním a ani s různými postavami svatých, které nás chrání a obdarovávají. Po celém světě najdeme hromadu pověr a rituálů v různých podobách. Nicméně, od Ježíška, který nás navštěvuje 24.12. večer až po začátek pravoslavných Vánoc, na náš svátek Tří králů, 6.1., atmosféra něčeho nadpozemského a slavnostního stále trvá.

Vánoční magie je už od pradávna nedílnou součástí Vánoc, i když místnímu katolickému představenstvu se takové praktiky jistě nelíbily. Ale tolerovali je.

Konec roku byl z pohledu běžných lidí velmi významný. Přelomový čas lidé vždy vnímali (a stále vnímají) jako významnou dobu, kdy je možné nahlédnout do budoucnosti a změnit běh věcí příštích. A tak se věštilo o sto šest. Vánoce byly dobou, kdy bylo potřeba zajistit prosperitu na další rok, aby se urodilo a lidé byli zdraví.

Proč vánočka?

Vánoční magie se odráží i v tak běžné věci, jako je například pečení vánočky. Nejde o pouhý bezvýznamný zvyk. Právě kynuté těsto, z nějž se vánočka peče, snadno zvětší svůj objem. A tak má vlastní symboliku, má zajistit hojnost a dostatek.

Jak se věštilo?

Čím blíže byly vánoční svátky, tím magičtější čas nastával. Ostatně něco z tehdejší tajuplné nálady převzal i křesťanský advent. Čas, který je určený pro ztišení se, zklidnění nitra, usebrání se a hledání duchovna.

V lidové tradici se však udrželo mnoho pověr a rituálů. Necelé dva týdny před Štědrým dnem (na svátek svaté Lucie 13. prosince) začínalo „dvanáctidenní věštění“. Hospodář po dobu 12 dní pečlivě pozoroval počasí a usuzoval z toho na charakter počasí v jednotlivých měsících příštího roku.

Na svátek Lucie bylo také možné odhalit čarodějnice. Hospodář to obvykle udělal tak, že onoho 13.12. vyřezal stoličku s jednou malou dírkou, a když se tou dírkou podíval, viděl, která z žen ve vesnici je čarodějnice.

Podobné věštby se prováděly samozřejmě také o samém Štědrém večeru. Dodnes se dochovalo lití olova, pouštění lodiček ze skořápek ořechů se zapálenou svíčkou, krájení jablíček a podobně.

Od svaté Lucie až do svátku Zjevení páně, tedy do Dne Tří králů, celé toto období bylo věštbám příznivě nakloněno.

Většinou šlo o jedno. O svatbu

Mnoho rituálů je spojeno s případnou budoucí svatbou či narozením potomka. Tehdy to byla totiž velmi závažná záležitost. Svobodnou dívku čekalo sociální vyloučení, a pokud zůstala „na krku“ rodině, šlo i o vážný ekonomický problém.

Vánoční návštěvy

Pokud první návštěva na Štědrý den, která přišla do domu, byl muž, očekávalo se narození mužského potomka a naopak. Mladý člověk zase vnášel do domu zdraví, radost, energii, starý člověk mohl přinést do domu nemoc.

Co se dochovalo?

Některé tradice byly drženy jen v pár vesnicích, jiné se rozšířily po celé zemi. Které zvyky a pověry ctíme ještě dnes?

Rozkrojení jablíčka má svůj význam v tom, zda bude uprostřed hvězdička přinášející štěstí a zdraví nebo křížek značící nemoc či smrt. Lití olova a věštění z tvarů, které vzniknou po jeho ponoření do studené vody, je poměrně sofistikovaný a zábavný způsob věštění, protože když necháte naplno pracovat svou fantazii. Inu stát se může i nemožné.

Pouštění lodiček z ořechů zase znamenalo, že pokud se skořápky držely pohromadě, zůstávali bližní  pospolu, ale komu se lodička odplavila dál, mohlo ukazovat, že se daná osoba vydá za prací do světa nebo například, že se žena provdá do jiné obce.

Už od starých Keltů aneb Polibek pod jmelím

Stará tradice pochází z Anglie a je vnímána jako mocný ochranný prostředek. Věřilo se na jmelí jako všelék, v jeho schopnost zahnat oheň (proto se stále věší do bytů, i když o pravém účelu obvykle už nic nevíme), jmelí také chránilo proti čarodějnicím a zlým duchům.

Vánoční magie je mnoho a my máme ještě trochu času na to, abychom se pokusili pohlédnout budoucnosti do tváře.

 

Autorka při tvorbě článku vycházela ze svých vlastních znalostí a zkušeností.