Vyměnit všechny spalovací vozy za ty elektrické není jen tak. Elektřina, se kterou bateriový vůz nabijeme, musí nejprve někde vzniknout. A její zdroj pak navíc musí být stabilní, bezemisní, a hlavně také levný, jinak může dojít i k rozsáhlým energetickým výpadkům a fatálním škodám.

Až jednou elektromobily nahradí všechny spalovací vozy, zvládne energetická síť jejich provoz nebo hrozí blackout?

Blackout, tedy rozsáhlý výpadek elektřiny na velkém území po dobu několika hodin až dnů, který zasáhne velké množství obyvatel, je diskutovanou hrozbou zejména ve spojení s elektromobily. Je teoreticky možné, že jakmile v energetické špičce připojí naráz miliony lidí k nabíječce svůj elektromobil, energetická síť to nezvládne a k těmto blackoutům by mohlo docházet.

V současné době by k něčemu podobnému – alespoň u nás, v Evropě, dojít nemělo. Naše energetická síť je stabilní a celková výroba převyšuje tuzemskou poptávku, takže můžeme elektřinu i prodávat okolním státům.

Co by se však stalo, kdyby se najednou 80 % všech současných spalovacích vozů vyměnilo za elektromobily? K uspokojení poptávky při takovém množství elektrických vozů by dle poslední studie bylo potřeba navýšit celkovou produkci elektrické energie o 10 až 15 %, což by v krátkém časovém horizontu znamenalo veliké potíže.

Problém není v celkové produkci elektrické energie, ale ve stabilitě sítě

Růst počtu elektromobilů je však snadno předvídatelný a k podobnému skokovému navýšení by dojít nemělo. Dle analýz se ví, že kvůli stále zvyšujícímu se počtu vozů do zásuvky, se například v Německu navýší potřeba na výrobu elektřiny o 1 %.

Těchto asi 20 GW energie, které bude potřeba navíc, půjde vyrobit v nově budovaných větrných a solárních elektrárnách, jež jsou jakožto bezemisní zdroje elektrické energie neustále rozšiřovány. Nicméně, jak se poměr těchto obnovitelných zdrojů energie v celkové produkci elektřiny zvyšuje, roste i hrozba kolísání energetických dodávek, neboť vítr nefouká stále stejně, a ani slunce nesvítí stále stejně. Toto kolísání dodávek by nakonec ve spojení s vysokými odběrovými špičkami kvůli nabíjení elektromobilů mohlo vést ke zmíněným blackoutům.

Jaký zdroj energie dokáže zajistit perspektivní, stabilní a zelenou budoucnost?

Jako ideální náhrada uhelných elektráren, které například v ČR tvoří většinu elektrické energie a jsou zodpovědné za vysokou produkci emisí, se jeví jaderná energie. Nevypouští žádné emise a je stabilní. Ovšem výstavba nových jaderných bloků, natož celé nové elektrárny, je poměrně drahá, náročná a kvůli komplikovaným požadavkům na palivo, a hlavně jeho likvidaci, se o těchto elektrárnách jako o jednoznačném zdroji energie budoucnosti příliš nehovoří.

Jádro by však rozhodně mohlo tvořit páteř budoucí bezemisní energetické sítě. Tuto páteř by mohly ve velkém doplňovat obnovitelné zdroje spolu s paroplynovými elektrárnami na zemní plyn, které rovněž produkují velmi málo emisí, mají nízké investiční a provozní náklady a je možné snadno korigovat jejich produkci dle požadavků.

Vykrývání špičkové poptávky elektromobily

O pokrývání odběrových špiček a stabilitu sítě by se mohly starat i samotné elektromobily. V rámci systému V2G (Vechile-to-Grid) by vozy, které jsou připojeny do elektrické sítě, mohly odevzdat část své energie zpět do sítě, čímž by se mohla okamžitě vykrýt aktuální poptávka. Majitelé vozů, jako je třeba ID.7, nejnovější model od Volkswagenu nabitý nejvyspělejšími funkcemi, který by navíc měl v budoucnu být obohacen o tento systém, by si tak mohli se svým vozem i slušně přivydělat.

 

Zdroj: https://www.nationalgeographic.com/environment/article/powering-the-future