Slzy jako hrachy se z ničeho nic začnou koulet po vašich tvářích a vy vlastně nevíte proč. Důvod ale máte uložený hluboko uvnitř sebe, ač si myslíte pravý opak. Možná, že vaše duše je chytřejší než váš mozek a prostě jen potřebuje očistit, oprostit se od něčeho, co ji tíží. Jak ale přijít na tu pravou příčinu?

Hormonální změny udělají své

Pakliže jste ženského pohlaví, můžete být – co se týká bezdůvodného pláče – zase o kousek blíž odpovědím. Na emoce totiž silně působí hormonální změny. Nejedna dáma si tak popláče například během těhotenství nebo při premenstruačním syndromu. Podstatné však je, nepotlačovat tyto pocity a prostě jim nechat volný průchod. Obavy z jakési „nenormálnosti“ také nemusíte mít. Těmito kolísavými stavy psychiky trpí většina žen během svého života.

Pozor na pracovní přetížení

Pláč bez předpokládaného důvodu vás může zastihnout i tehdy, když pociťujete přemíru stresu souvisejícího s prací. Je na vás nakládáno až příliš? Máte pocit, že už vám na nic síly nestačí? Pak zpomalte, nebo se zastavte a popřemýšlejte nad případnými změnami ve svém životě. Syndrom vyhoření má plíživý průběh a někdy jeho začátky ani nemusíte zaznamenat. Ovšem pokud jsou u vás na denním pořádku slzy, zbystřete! Bezdůvodný pláč kdykoliv během dne může být jedním z příznaků přetížení organismu.

Zapátrejte v dávné minulosti

Ač se říká, že by se člověk neměl do minulosti vracet, v případě bezdůvodného pláče je to žádoucí. Můžete totiž přijít na skutečnosti, které nemáte ještě zdaleka vyřešené. Mohou to být traumata z dětství nebo různá příkoří, která jste nezkousli. V tomto ohledu mohou pomoci i sezení s psychologem, psychoterapeutem nebo koučem. Zkoumání vlastní duše bývá bolestivé, ale častokrát vyřeší nějaké vnitřní smutky, které představují pomyslné balvany na hrudi nebo na bedrech. To, co vás tíží, musíte ze sebe setřást. Pak znovu naleznete radost ze života.

Jaké další příčiny může mít bezdůvodný pláč?

Máte pocit, že hormony, práce ani minulost ve vašem pláči bez důvodu nehrají žádnou roli? Potom může být příčinou i jiná věc:

  • Prožíváte pocit viny za něco, co jste udělali.
  • Nemůžete stále přijmout ztrátu milovaného člověka (ať se jedná o náhlé úmrtí, rozvod nebo rozchod).
  • Ztratili jste smysl svého života.
  • Tíží vás váš zdravotní stav a nedokážete si to přiznat (např. se nemůžete smířit se svou chronickou chorobou).

Ať už vás trápí cokoliv, kvůli čemu často pláčete, neměli byste to nechat bez povšimnutí. Jakmile budete řešení odkládat, můžete si zadělat na pořádný problém v podobě deprese či úzkosti, která nezřídka vede ke ztrátě chuti do života – a to je velmi nebezpečné. Proto mluvte o svých pocitech se svými nejbližšími, neuzavírejte se do sebe a v případě potřeby se nestyďte navštívit odborníka „na duši“.

Nic přeci nestojí za to, abyste přišli o tu možnost, prožít krásný a radostný život plný dobrodružství! Dostali jste možnost tu být, proto ji nepromarněte a dýchejte naplno. Dělejte naplno vše, do čeho se pustíte! A pokud cítíte, že si musíte poplakat, udělejte to – očistit duši čas od času potřebuje každý.

Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí problematiky a veřejně dostupných informačních zdrojů.

www.medicalnewstoday.com/articles/crying-for-no-reason#organizations