Život někdy přináší momenty, se kterými se jen těžko vyrovnáváme. Může to být smrt blízkého člověka, vážná nemoc, traumata z dětství nebo třeba závislosti. Když selže pokus o samoléčbu, je na čase povolat odborníky v podobě psychoterapeutů. Skutečně mohou pomoci nasměrovat opět na tu správnou cestu a existuje vůbec nějaká správná cesta? A co když se terapeutovi nepodaří duši vyléčit? Zbystřete! I tohle totiž může představovat určitou naději ke zlepšení momentální situace.

Najít si psychoterapeuta není žádná ostuda

Říká se, že především v Americe je terapeut v podstatě normální součástí života člověka. Jak je to ve skutečnosti se nejspíš nedozvíme, neboť v této společnosti nežijeme, můžeme však říct, že v tuzemsku si stále někteří lidé pod pojmem „psychoterapie“ představují něco špatného, něco, co potřebuje snad jen „blázen“. Jenže svěření se do rukou odborníka na duši není nic, co by nebylo normální a zasluhovalo stud. Právě naopak. Člověk, který se odváží obrátit o pomoc na terapeuta, má mnohem více síly, než si myslí.

První terapeutická návštěva

Pokud zavítáte na své první terapeutické sezení, vnímejte intenzivně své vnitřní pocity. Ty vám napoví, zda si s terapeutem budete rozumět a získáte v něj důvěru. Ta je totiž v tomto směru snad nejdůležitější. Když odborníkovi nebudete věřit, těžko se doberete nějakého výsledku – i kdybyste u něj sedávali každý den od rána do večera. Svou roli samozřejmě hrají i vzájemné sympatie nebo prostředí, ve kterém se terapeut nachází. Soustřeďte se na ten jeden okamžik všemi smysly a bude vám jasné, zda s tímto člověkem pokračovat v léčbě své duše či nikoliv.

Kdo je vlastně léčitelem?

Pokud si psychoterapeut získá vaši důvěru, je to první úspěšný krok k tomu, vydat se na dlouhou cestu léčení. Podstatné ale je, abyste si uvědomili následující: není to psychoterapeut, který vás vyléčí – jste to vy sami, vy musíte spustit ozdravné procesy. Terapeut vás může jen navést tím správným směrem. Proto neočekávejte v tomto ohledu zázraky, neboť můžete být zklamaní. Psychoterapie má pomoct otevřít třinácté komnaty, vysmýčit je a nastartovat nové začátky. A není to leckdy cesta zalitá sluncem. Bývá spíš trnitá a bolestivá, dostane vás totiž k podstatě problému. Dovolte si zranitelnost, jedině tak zacelíte rány.

Co když terapie nezabírá?

Jak ale jednat, když psychoterapie nezabírá a máte pocit, že se točíte v neustálém kruhu? Pak můžete zkusit odborníka vyměnit za jiného. Jakmile nepomůže ani tohle, je na čase sezení ukončit a jít opět vlastní cestou. Neberte ovšem tento fakt jako nějakou prohru. Není třeba propadat zoufalství. Naopak si vezměte z uplynulých terapeutických rozhovorů co nejvíce a snažte se to vnést do svého života. Někdy stačí jen jeden krátký moment, abyste si uvědomili, že vlastně máte sami neuvěřitelnou moc změnit své uvažování, uzdravit svou psychiku.

Jak poznat „vnitřní probuzení“ a začít se samoléčbou?

Nepodařilo se vám úspěšně absolvovat psychoterapii? Přerušujete nebo opouštíte ji zcela nečekaně, protože máte vnitřní nutkání dělat věci jinak? Necítíte se u terapeuta dobře? Potom můžete být připraveni k samoléčbě své duše. Jak na to?

  • Umějte se ocenit a nebuďte na sebe tak přísní. Pojmenujte své dobré stránky.
  • Dopřejte si dostatek spánku.
  • Začleňte do svého života jakoukoliv meditaci, pomůže vám k hlubšímu a procítěnějšími dýchání i vnitřnímu klidu.
  • Alespoň pár minut denně buďte o samotě a v tichosti. Poslouchat však můžete i příjemnou a oblíbenou hudbu.
  • Vsaďte na pozitivní vizualizaci. Zavřete oči a představujte si sami sebe v krásném a uklidňujícím prostředí.
  • Změňte svůj jídelníček. Není žádnou novinkou, že střeva jsou s mozkem dost propojená. Jezte tedy zdravěji a hodnotněji. Zařadit do pitného režimu můžete nejrůznější povzbudivé bylinné čaje.
  • Pobývejte často v přírodě, hýbejte se a procházejte.
  • Plňte si sny a přání, pakliže je to ve vašich možnostech. Na nic nečekejte.
  • Postavte se svým démonům, které mají podobu smutku, úzkostí, strachů a udělejte něco, co vám dodá zase odvahy a vlije vám energii do žil.

V rámci své samoléčby je dobré založit si i jakýsi deník vděčnosti, kam budete denně psát, čeho si ve svém životě vážíte, za co jste nesmírně vděční. Anebo se prostě jen vypíšete z toho, co vás tíží… Uvidíte, že se vám uleví. Najít si můžete i důvěrníka z blízkých lidí, se kterým si budete pravidelně povídat.

Pakliže se skutečně budete soustředit na sebe samotné, pojmete k sobě více laskavosti, pochopíte, proč se stalo to, co se stalo, naučíte se ovlivňovat svou přítomnost a usměrňovat své pocity, na to už žádné léčitele a terapeuty opravdu potřebovat nebudete.

Autorka se problematikou dlouhodobě zabývá a při tvorbě článku čerpala ze svých znalostí, zkušeností a veřejně dostupných odborných zdrojů.