Móda hýbe světem a neexistuje nikdo, koho by míjela. Dnes a denně vidíte, co je in, co frčí, co se nosí, co je v nabídce obchodů, co se propaguje. Ploché botky budily pochyby, ale místo na slunci si přeci jen vybojovaly. Právem?

Kde je pravda?

Na jedné straně stojí tenisky s několikacentimetrovou podrážkou, na druhé boty placaté, že není rozdíl mezi obutím a chůzi “jen tak”. Nemluvě o pranýřovaných balerínkách, botkách na klínku a jehlových podpatcích. S nadsázkou by se dalo říct, že žádný typ boty nedosáhne na plný počet bodů. Vždy musíte udělat kompromis na poli pohodlí, vzhledu nebo zdraví.

Proti plochým botkám se dlouhé roky brojilo. Noha prý nemá žádnou oporu, o slovo se časem přihlásí špatný došlap, bolesti beder a hlavy a věčně unavené svaly. Kdy tedy přišel ten zlom? Dokud barefootové obuvi fandili jen dospělí, byl to spíš jen výstřelek a způsob, jak na sebe upozornit a odlišit se (a to i v případě, že to tak dotyční nevnímali). Pak se ale minimalistické boty infiltrovaly do dětského oddělení a svět zpozorněl. Nikdo by si přece nedovolil nabídnout těm malým špuntům něco, za čím si nestojí. A tak začala hvězda barefootů pomalu stoupat. A dnes je na vrcholu. Lebedí si tam a drží se pevně. Stal se z ní totiž kult, nezpochybnitelná hodnota.

Jednotný názor na barefootovou obuv nikdy nenajdete. Jsou lidé, kteří ji milují. A ti, kteří ji naopak do morku kostí nenávidí. A není se čemu divit. Nejde totiž o kompromis, nulový drop je zkrátka a dobře styl, který přijmete nebo zavrhnete.

První kroky bolí

Pobíháte po bytě naboso? V pořádku. Je to tak nejzdravější, protože máte přímý kontakt s podlahou. Ale ani zdaleka se to nedá srovnat s několikakilometrovou procházkou. To už dostávají chodidla, lýtka i záda pořádně zabrat. A i mírný sklon podrážky běžnému chodci přijde vhod. Barefootová obuv má svá specifika a tělo potřebuje čas, aby si na nové “prostředí” zvyklo. Ono taková procházka kolem bloku může mít nepříjemnou dohru v podobě úporných bolestí lýtek a zad. Nezvyklý způsob došlapu a zapojování jindy neaktivních svalů způsobí pnutí a přetížení. Stačí opravdu málo, pár minut. Zvykání si na barefoot obuv je tedy běh na dlouhou trať. První pokus do kilometru a postupně přidávat, opatrně se stavte i ke svahům a nerovnému terénu. Špička boty je volnější a nabízí více prostoru, pracovat tedy budou při každém kroku i prsty, na což jste do té doby nebyli pravděpodobně zvyklí.

A tak se stane, že si večer lehnete do postele a v nohách vám bude nepříjemně cukat a pokoušet se o vás mohou i křeče. Zvýšenou dávkou hořčíku – preventivně i v rámci akutní pomoci – nic nezkazíte. Není se za co stydět. Naslouchání vlastnímu tělu je normální. Pokud opominete doporučení, mohou se občasné bolesti překotit v chronické problémy, které začnou parazitovat na fungování kosterního systému. A v krajním případě se přidají i potíže s cévami, se soustředěním nebo s vylučováním. Krok za krokem. Doslova!

Ale kdo si zvykne, může se těšit z nekonečné plejády benefitů, jako je zdravější držení těla, lepší koncentrace, silnější svalová tenze, pravidelné pohyby střev a v neposlední řadě i intenzivnější sexuální prožitek. A to už je balíček výhod, pro které stojí za to barefooty vyzkoušet.

Varování

Nečekejte, že vám barefooty sednou. Běžně byste se sháněli po menší velikosti nebo utahovali tkaničky tak, že vám chodidlo zfialoví. Bosá chůze je ale o něčem jiném. O prostoru, o svobodě, o procítění každého kroku. A to je něco, co přijde časem. Ne na povel. Nestačí vykročit pravou. Dejte tomu měsíc a až pak hodnoťte. Dřív to nemá cenu, protože do nohou (a celého těla) se nepromítne vše dobré ani zlé, co vám nový styl přináší.

 

Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí a zkušeností.