Ve světě automobilů jsou poslední roky charakteristické především intenzivním výzkumem v oblasti bezemisních pohonů. Velký pokrok tak učinily vozy s pohonem hybridním, elektrickým, ale třeba i vodíkovým. Ve spojení s alternativním palivem se však začíná objevovat nové slovo – čpavek. Může znamenat revoluci a porazit třeba stále se zlepšující elektromobily?
V Japonsku se povedlo motor fungující na tento neobvyklý typ paliva spustit
Tato technologicky vyspělá země začala prosazovat hybridní pohon už v roce 1997, což je dávno před tím, než se vůbec o elektrifikaci osobních automobilů začalo mluvit. Kromě hybridních pohonů se tamní výrobci úspěšně soustředí i na vývoj elektromobilů a stali se také výrobcem prvního sériového vozu na vodíkový pohon. Proto lze brát jejich experimentování s čpavkem vážně.
Zvláště potom, co se japonské Toyotě ve spolupráci s automobilkou GAC podařilo uvést do chodu dvoulitrový čtyřválec, tedy dnes běžný spalovací motor, jež je součástí většiny automobilů, který ale byl speciálně upraven tak, aby jako palivo používal čpavek. Dosáhne výkonu 163 koní a ve srovnání se spalováním benzínu produkuje o 90 % méně emisí. Kdyby se tyto motory zavedly do sériové produkce, nemuselo by například dojít k úplnému zákazu spalovacích vozů, jak plánuje Evropská unie do roku 2035.
Proč by právě čpavek mohl být tím revolučním palivem?
Čpavek neboli amoniak je bezbarvý plyn s charakteristickým intenzivním zápachem. Ve světě najdeme mnoho jeho využití. Je například základní složkou mnoha hnojiv, ale používá se i v potravinářském a kovozpracujícím průmyslu. Jde o poměrně levný a dostupný chemický produkt, který ale hlavně má poměrně vysokou energetickou hustotu, což z něj dělá významného kandidáta na nový typ paliva.
Jeho výroba je však poměrně energeticky náročná a je také velkou zátěží pro životní prostředí. Kromě dusíku, který se získává z atmosféry, je na výrobu čpavku potřeba vodík – a ten je získáván ze zemního plynu. Výsledkem je spotřeba 3-5 % celosvětové produkce zemního plynu s podílem téměř 2 % na celosvětové produkci emisí oxidu uhličitého. Navíc je poměrně vysoce toxický, výbušný, hořlavý a reaktivní, tudíž je náročný na skladování, přepravu i manipulaci.
Zatím se stále čeká, vědci pracují naplno
Z těchto důvodů se v brzké době pravděpodobně nedočkáme automobilů jedoucích na čpavek. Avšak pracuje se na novém postupu výroby pomocí elektrolýzy, která nespotřebovává tolik energie a zdrojů, takže by se hlavní neduh čpavku, coby paliva budoucnosti, vyřešil.
Nicméně i bez čpavku se hravě obejdeme. Elektřina, dnes hlavní bezemisní zdroj pohonu, zdolává jednu překážku za druhou s cílem stát se nejrozšířenějším typem pohonu mezi osobními automobily. Důkazem toho je například nové Audi Q8 e-tron, které disponuje téměř 600 km dojezdem, extrémním výkonem a ultra rychlým nabíjením.
Zdroj: https://interestingengineering.com/innovation/ammonia-for-a-more-sustainable-future