Emoce jsou jako mořské vlny. Přihrnou se, stáhnou se, ale za chvíli jsou tu další (a větší). Nicméně, pokud je nedokážeme přiměřeně vyjádřit, obvykle ublížíme sobě samým nebo druhým.
Emoce jsou zdrojem obrovské energie. Našemu životu dodávají jiskru, vášeň. Díky nim dokážeme podat neuvěřitelné výkony, ale také zažít velmi hluboké pády. Pomáhají nám v rozhodování, při výběru práce, partnera či koníčků a ukazují nám, jestli jdeme správným směrem. Jsou hlasem srdce.
Jestliže s nimi ale neumíme zacházet, mohou po sobě zanechat pěknou paseku. Ublížíme sami sobě, z dlouhodobého hlediska si podkopáváme zdraví, nebo zraníme někoho, kdo je nám blízký. Budeme zažívat stále dramatičtější vztahy osobní i pracovní, což se pravděpodobně projeví neúspěchy, pocity beznaděje, nesmyslnosti života a/nebo psychosomatická onemocnění.
Ach ty emoce
Mnoho lidí se mylně domnívá, že ovládání emocí znamená jejich popírání, potlačování nebo předstírání, že se nás nic nemůže dotknout a rozhodit nás. Jenže tak to není. Takovým chováním skutečně ubližujeme svému zdraví, protože emoce se promítají do těla. A situace se nás budou dotýkat pořád – jde jen o to, jestli ovládneme my je, nebo ony nás.
Platí, že energii emocí musíme pravidelně ventilovat, jinak to dříve či později bouchne. Samozřejmě v úplně špatnou dobu, na špatném místě a vůči nevinným lidem. Pokud se vám ale podaří emoce ventilovat průběžně, budete je tímto způsobem regulovat a minimalizujete jejich potenciální škodlivou sílu.
Jak s emocemi zdravě zacházet?
Jestliže máte pocit, že se vás problém rozbouřených emocí týká, následující řádky jsou určeny přesně pro vás.
Krok 1: Zastavte se
Zastavit se znamená, že přestanete automaticky a většinou také stále stejně reagovat podle toho, co vám diktují emoce. Dokážete si včas uvědomit své potřeby i to, co se ve vás a okolo vás děje, a následně si vědomě vyberete vhodnou reakci. Pro začátek platí ono proslulé, leč fungující – napočítat do deseti.
Krok 2: Pojmenujte, co cítíte
Emoci, kterou cítíte, je také potřeba pojmenovat. Jakmile si totiž dokážete říct a uvědomit, co vlastně prožíváte, získáváte odstup a pomalu zapínáte rozumné uvažování (zvažujete důsledky a prostředky). Potom je snadnější si uvědomit, jak reagovat. Pokud se vám podaří zareagovat jinak než obvykle, druzí zareagují také jinak. A vy vystoupíte ze začarovaného kruhu a přerušíte navyklý řetězec chování.
Uvědomovat, resp. identifikovat své emoce není snadné, abyste je dokázali lépe pojmenovávat a „uchopit je“, chce to trénink. Několikrát denně se zastavte a sami sebe se v duchu zeptejte:
- Jakou emoci cítím právě v tuto chvíli?
- Kde v těle ji pociťuji?
- Jaké myšlenky se mi zrovna honí hlavou?
Krok 3: Vyhodnoťte a poučte se
Emočně nabité situace, které jste prožili (bez ohledu na to, jak jste je zvládli), je potřeba vyhodnocovat. Zamyslete se nad možnými příčinami a důsledky, uvědomte si, co nejlépe zabírá a jaká použitá reakce funguje v tom kterém případě nejlépe, co byste chtěli změnit či co zkusíte udělat příště. Sami sebe se například zeptejte:
- Jak často se mi tato situace opakuje?
- Kdy se mi to stalo naposledy?
- Jaké osoby se účastnily? Opakuje se situace za přítomnosti některých konkrétních lidí?
- Mají situace, které prožívám, něco společného?
- Jak jsem reagoval/a minule a jak teď?
- Jak se zachovalo okolí?
- Jak zkusím jednat příště?
Krok 4: Psychohygiena
Obecně se psychohygiena definuje jako nauka o tom, jak si chránit a upevňovat duševní zdraví a jak zvyšovat vlastní odolnost vůči nejrůznějším škodlivým vlivům. Napomáhá celkovému zvýšení životní energie a slouží jako prevence proti tomu, aby nás emoce pohltily.
Zahrnuje různé cesty, jak cílevědomě upravovat životní styl a podmínky, abychom byli v duševní rovnováze. Patří sem především sebepoznání, pozitivní myšlení, zdravá životospráva, fyzická aktivita, spánek, relaxace či meditace, dobrá organizace času a podporující mezilidské vztahy.
Takového ideálu samozřejmě je jen velmi těžké dosáhnout, ale stačí motivace stále se zlepšovat. Nemusíte být vždy perfektní, a také nečekejte zázraky ze dne na den, ale pokud jste například před rokem zvládli 2 emočně vypjaté situace z 10 a dnes už je to 4 – 5 úspěšně zvládnutých situací, je to skvělý výsledek. Jen si představte, kde můžete být za další rok. A to už za tu námahu stojí, nemyslíte?
Autorka je psycholožka a při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí a zkušeností. Další inspirace: Aaron T. Beck: Kognitivní terapie a emoční poruchy, Portál, 2005.
Jana Brandtlová
Jsme redakce portálu Tvojemísto.cz. Milujeme osobní rozvoj i nejrůznější témata, která nás životem provází. Své náměty nám pište na náš redakční email.