Na našich hodinkách právě proběhla další změna času, která s železnou pravidelností přichází každé jaro. Proč vůbec ke změně času dochází a jaký to má vliv na naše zdraví? Na to se pokusíme odpovědět v následujícím článku.
Změny času jsou běžné téměř ve všech státech Evropy, ale také v USA nebo Kanadě. Údajně už americký prezident Benjamin Franklin v 18. století se zmínil o tom, že by bylo lépe využíváno denní světlo, kdyby si lidé v létě přivstali. Poprvé byla změna času prosazena až v roce 1916 z důvodu energetických úspor.
Úspora energií
Ačkoliv se po skončení války vše vrátilo do původního stavu, s druhou světovou válkou byla změna opět zavedena, a to ze stejných důvodů. Ani tentokrát ale neměly změny času dlouhé trvání – v roce 1949 bylo střídání opětovně zrušeno. Ve stavu, v jakém ho známe v současnosti, u nás funguje střídání letního a zimního času od roku 1979, tzn. od energetické krize. Teprve v roce 1996 byl ale letní čas prodloužen na celých sedm měsíců, kdy k jeho posunu dochází koncem října.
Přirozený je pro nás ale čas zimní, který je původní. Střídání zimního a letního času má jistě negativa i pozitiva, například co se týče již zmíněných finančních úspor za energie vzhledem k efektivnějšímu využití denního světla. V posledních letech se ale také ruku v ruce s debatami o možném zrušení změny obou časů objevují argumenty odpůrců střídání, které jsou vědecky podložené.
Narušení našeho biorytmu
Podle velkého procenta lékařů letní změna času negativně ovlivňuje spánkovou hygienu, což způsobuje kromě nevyspání a špatné nálady také přidružené zdravotní problémy, jako je zvýšené riziko infarktu a mrtvice. Podle odborníků se jedná o velký zásah do přirozeného biorytmu člověka, což nejcitlivěji pociťují senioři a lidé, jejichž zdravotní stav není stoprocentní. Velká zátěž pro organismus to může být každopádně pro všechny, záhy po změně na letní čas dokonce dochází k většímu počtu dopravních nehod.
Spánek je důležitý v jakémkoliv čase
Přestože se o zrušení či nezrušení střídání letního a zimního času už dlouho vedou vzrušené debaty a výsledky hlasování se jasně přiklonily k jeho zrušení, budoucnost tohoto jevu je stále ve hvězdách. Ať už jste příznivci nebo odpůrci pravidelných časových změn, jedno je jisté – odborníci z obou táborů se shodují na důležitosti spánku pro fungování a regeneraci organismu. Právě v březnu, kdy dochází ke změně na letní čas a vstáváme o hodinu dříve, to jistě může mnoho z nás potvrdit z vlastní zkušenosti.
Pro rychlejší adaptaci na změnu času nicméně platí stejná pravidla jako pro dodržování zdravého životního stylu. Psychicky odolní a zdraví jedinci si poradí i s touto změnou, dřívější vstávání téměř nezaregistrují, a o to více si užijí prospěšného sluníčka. Lepší než stěžovat si na změnu, kterou zatím není v našich silách ovlivnit, je zdravě jíst, pravidelně se hýbat, zahodit chmury a myslet pozitivně.
Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí problematiky a veřejně dostupných informačních zdrojů.