Dětství může být plné krásných ale i strastiplných zážitků. Tvaruje člověka jako osobnost, dává mu předpoklady pro dospělost. Tohle vesměs hezké životní období z velké části ovlivňují rodiče. Co děti od matky či otce dostanou, to si také přenesou do budoucnosti. Vyvážit správný přístup v rodičovství je tedy nesmírně důležité. Škodit může přehnaná úzkostlivost, ale i nedostatek péče a lásky.

První roky života jsou nejdůležitější

Američtí vědci zkoumají skutečně ledacos, a tak není divu, že se do jejich hledáčku dostalo i dětství a jeho vliv na další život. V jedné ze studií například zjistili, že typ emoční podpory, kterou děti dostanou v prvních třech a půl letech, je zásadní pro jejich společenský život, vzdělání nebo partnerské vztahy (v horizontu více jak 20 let). Toto zjištění je velmi zajímavé a může dát rodičům jisté indicie k tomu, jak se ke svým potomkům v útlém věku chovat.

Jeden z výzkumníků, psycholog Lee Raby se ke studii vyjádřil takto: „Zdá se, že v rané fázi dětství je velmi důležité, aby rodiče se svými potomky otevřeně komunikovali a dali jim najevo podporu i v momentech, kdy je zrovna nepotřebují nebo nemají zrovna „svůj den“.“

Rodičovství jako složitá životní disciplína aneb Když se výchova komplikuje

Každý rodič ví, že manuál na to, jaký být otec nebo matka, prostě neexistuje. Lidé tedy výchovu pojímají tak nějak intuitivně a velmi sází na to, co převzali od svých rodičů během svého dětství. Vychovat z dítěte zodpovědného a morálně i sociálně vyspělého člověka nemusí být zpočátku jednoduché. Ovšem jde to, pokud se budete řídit určitými kroky (ty vám osvětlíme právě v tomto článku). Podstatné je pak také to, vyvarovat se různých extrémů. O jaké jde?

  • Úzkostný přístup: Jedná se o přílišné ochranitelství před okolím, před světem. Dítě je extrémně omezováno, aby se mu nic nestalo. V budoucnu může mít strach i z drobností nebo navazování nových vztahů s okolím. Pojme svět jako nebezpečné místo a stane se nejistým člověkem.
  • Odmítavý/vyhýbavý přístup: Dítě se potýká s nedostatkem citu, lásky, podpory. Rodič je chladný a neumí vyjádřit své emoce. Neobjímá a je spíše direktivní. V dospělosti takovým lidem může blízkost dělat problém – budou se jí vyhýbat. I navazování vztahů s ostatními může být komplikované.

Další formou nezdravého vztahu rodiče a dítěte je tzv. dezorganizovaná připoutanost. Ta je charakterizovaná tím, že rodič vzbuzuje v potomkovi strach a nejistotu. Bývá to dané traumatizujícími zážitky, zneužíváním nebo týráním. V dospělém věku mívají takoví lidé problémy s vyjadřováním a vnitřním neklidem.

Bezpečné a chápající dětství jako základ úspěchu

Z období dětských let si každý z nás nese kus toho dobrého, ale i špatného. Žádný rodič totiž není dokonalý. Může chybovat a přenést na dítě i to, co zrovna nezamýšlel. Proto je dobré neustále se sebevzdělávat a přemýšlet o svém chování. Neméně důležitá je i interakce s dítětem, vnímání jeho potřeb a dávání prostoru pro jeho vyjádření. Bezpečné a chápající dětství neznamená to, že vám potomek přeroste přes hlavu, znamená to vybudování pevných vztahů na bázi důvěry a pochopení. Dítka, která vyrůstají v pohodovém a zdravém prostředí, jsou v životě daleko úspěšnější, klidnější a duševně vyrovnanější.

Jak pozitivně ovlivnit dětství?

Na závěr si pojďme osvětlit, co všechno tvaruje dětství. Jsou to i drobné nuance, slova, věty, které se zaryjí do paměti malého človíčka a ten si je ponese po celý svůj další život.

  1. Neponižujte a dávejte jasné instrukce. V momentě, kdy chcete, aby si dítě po sobě uklidilo na jídelním stole, neříkejte: „Ty bordeláři, podívej na ten nepořádek. Ukliď si to!“, ale nahraďte tuto větu: „Prosím, ukliď si věci z jídelního stolu. Budeme jíst.“
  2. Vysvětlujte a nekřičte. Mnozí rodiče své děti upozorňují na nesprávné chování křikem. Přitom neosvětlují, proč by to dítě nemělo dělat.
  3. Nenechte se strhnout zlobením dítka. Dělá to pro to, abyste si ho všimli, potřebuje pozornost nebo se nudí. Jakmile se na něj utrhnete, pozornost dostane a docílí svého. Raději se s dítětem zaměstnejte hravou činností. Trénujte jeho mozek i motorické funkce. Jakákoliv činnost je přínosná a předejdete tak nudě.
  4. Chvalte za konkrétní věc. Nestačí jen strohé: „Hm, hezké.“. V rámci pochvaly konkretizujte vzhledem k provedené činnosti.
  5. Neuplácejte dítě jen proto, abyste něčeho docílili, tj. třeba bonbony, hračkami a jinými věcmi. Zvykne si na to a stane se to pro něj standardem. Dítko by mělo být zvyklé dělat věci z jiných důvodů než pro to, že za to něco dostane.

Dětství zanechává hluboké vzpomínky a je jen na rodičích, jaký člověk z jejich potomka vyroste. Vzpomeňte si na sebe, když jste byli malí. Co vám konkrétně rodiče vytýkali? Měli jste přísnou výchovu nebo spíš chápavou a empatickou? A co by vám vyhovovalo víc? Despotický nebo naslouchající rodič? Odpovědi na tyto otázky si už musíte zodpovědět sami…

 

Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí problematiky a veřejně dostupných informačních zdrojů.

Some Early Childhood Experiences Shape Adult Life, But Which Ones? : Shots – Health News : NPR,

How Our Childhood Affects Our Adult Life | Chrysalis Courses,

Attachment: o důležitosti citového pouta v životě, o jeho poruchách a léčení | Šance Dětem (sancedetem.cz),