Úvod ke škodlivým látkám používaným v kosmetice již máme za sebou z minulého článku, a tak se rovnou můžeme vrhnout na věc.

Silikony – další velký postrach lidstva

Tyto syntetické sloučeniny křemíku odhalíte podle přípon: -silicon, -cone, -siloxane, -silanol, -silane, -silsequioxane či zdánlivě nevinný – conol. Opět zde rozhoduje cena – jsou zkrátka levné a mohou se vyskytovat ve formě kapalné, olejovité či pryskyřičnaté. Mají navíc ten „bonus“, že nejsou v přírodě absolutně vůbec odbouratelné, takže co asi dělají v našem těle? Raději si ani nedomýšlet.

Tenzidy

Podobně jsou na tom uměle syntetizované tenzidy, které sice dokážou krásně pěnit, ale povrch kůže odmašťují, narušují kožní bariéru a mohou způsobovat i další problémy. Jako silně dráždivé se uvádí např. lauret sulfát sodný či lauryl sulfát amonný.

Minerální oleje a parafíny

Vyplatí se sledovat i původ tukových složek, které přípravky péče o pleť velmi často obsahují. Pro kůži i životní prostředí jsou samozřejmě mnohem přijatelnější kvalitní rostlinné oleje či přirozené tuky než zbytky frakční destilace ropy, které najdete pod názvy minerální oleje a/nebo parafíny. Ty se používají opět čistě proto, že jsou levné. Možná byste to do ní neřekly, protože se používá i v kosmetických salonech, ale vazelína je, stručně řečeno, ropa.

Na etiketách výrobků si proto všímejte označení typu: Paraffin, Paraffinum Liquidum, Cera Microcristallina nebo například zcela nevinně – dokonce spíš pozitivně – působící Mineral Oil.

PEG a PPG

Mezi další nepříznivě hodnocené součásti kosmetiky patří též syntetické emulgátory. Nejčastěji se v tomto ohledu upozorňuje na sloučeniny, jež se označují jako PEG (polyetylenglykolové deriváty) a PPG (polypropylenglykolové deriváty). Naleznete je takto označené zkratkou a s číslem, případně i další příponou (PEG-4, PEG-100 Stearate atp.). některé z těchto látek mají též koncovku „eth“ ve spojení s čísly (Laureth-4, Ceteareth 33 a další).

A abyste měli informace kompletní, jsou tu ještě další názvy, pod kterými se tyto sloučeniny ukrývají. Jde například o Polysorbate-20, -80 a jiné.

Bohužel jsou tyto látky u výrobců kosmetiky ve velké oblibě, protože se dobře vážou s vodou i tuky. Jejich využití je proto široké a najdete je i v zubních pastách, šamponech, holicích krémech nebo v balzámech na rty.

Pozor dávejte i na přírodu

U mnoha látek je potřeba upozornit na jejich toxicitu, aniž by šlo o čistě chemické sloučeniny. Pokud se chcete sami pustit do využívání bylin a rostlin, je nutné znát, jak je, tak i jejich možné dávkování a způsob zpracování.

Jako příklad si můžeme uvést ricinový olej. Ten je v kosmetice velmi oblíbený a vyrábí se ze semen ricinovníku, která ricin obsahují. Ovšem ouha – ricin je prudce jedovatý! Ke smrtelné otravě člověka může dojít už po požití řádově pár desítek semen, takže tato semena nikdy nejezte! A pozor dávejte i při sběru, i ten se ukázal jako velmi nebezpečný.

Skrytá tajemství kosmetiky jsou jednou velkou kapitolou, kterou běžný člověk nikdy nedokáže celou obsáhnout. Ale je důležité se o problematiku zajímat a postupně sbírat částečky informací, které jsou ty nejdůležitější. Pro vaše zdraví i životní prostředí je to velký krok kupředu.

 

Zdroj informací: Vít Syrový: Tajemství kosmetiky. Nový pohled na kosmetické prostředky a jejich vliv na zdraví a životní prostředí. Vít Syrový + Ahomi s.r.o., vydání 2., 2017.