Moderní svět je plný změn, technologie a inovací. S tím vším souvisí také větší spotřeba materiálu na výrobu a balení potravin nebo jiného sortimentu. Planeta je odpadem doslova zahlcena a lidé se nestydí vyhazovat neroztříděný odpad jednoduše kolem silnice nebo rovnou pohodí pytel k nejbližšímu stromu. Situace není zrovna růžová a dalo by se říci, že je doslova kritická.

Co si pod pojmem recyklace odpadu má člověk představit?

Jde v podstatě o likvidaci odpadu, který je možný opětovně použít pro další spotřební účely. Samozřejmě je k tomu nutné dodržet určité podmínky, jako je zdravotní nezávadnost a správný přístup při zpracování. Výsledkem pak je jistě pozitivní vliv na celkový stav planety. Třídění a recyklace odpadu už dávno není inovací, není to jen trend moderní doby, ale jde o nezbytné chování člověka, kterému není lhostejný život na zemi. Zapojit se do eko života může doslova každý. Tento zdravý návyk může pomoci nám všem.

Pro mnohé je třídění odpadu zbytečná věc, která nedává smysl. Takové úvahy jsou mylné. Před deseti lety byla produkce komunálního odpadu na obyvatele vypočítána na zhruba 1,5 kg denně. Celosvětově to znamenalo až 1,3 miliardy tun ročně, a to rozhodně není pozitivní číslo. Za pár let to může být s nárůstem obyvatel na planetě a urbanizací až dvojnásobek. Že to zní šíleně? Ano, čísla v tomto směru jsou opravdu veliká a někdy až nepochopitelná, ale praxe bohužel ukazuje, že se propočty nemýlí.

Třídím, třídíš, třídíme

Smysl celého třídění odpadu je jednoduchý, a přitom na první pohled tato činnost nevypadá jako příjemná věc. Lidé totiž v této uspěchané době, kdy člověk pracuje několik hodin denně, berou třídění odpadu jako další zodpovědnost navíc. Nehledě na to, že je potřeba zajistit dostatek kontejnerů. Kontejnery se od sebe barevně odlišují podle toho, o jaký odpadový materiál se jedná. Ovšem naučit to i své děti je výhodou. Tříděním odpadu nejde jen o správné rozdělení materiálu, ale hlavním faktorem pro tuto činnost je především zlepšení stavu životního prostředí.

Vždyť jde o prostředí, ve kterém člověk žije, pracuje a přemýšlí o budoucnosti. Tříděním odpadu je tak možné recyklovat materiál, který je pak použit na výrobu jiného obalového materiálu, kdežto netříděný odpad roky hnije na skládkách, znečišťuje půdu, vodní zdroje a ničí celý ekosystém. A to jistě není to, o co člověk roky usiluje.

Třídění odpadu a následná recyklace je také ekonomickým přínosem. Pokud dojde k recyklaci, je to určitě levnější než klasická prvovýroba. Následný recyklovaný výrobek se v podstatě od prvovýroby nijak svými vlastnostmi neliší. Díky tomu se v posledních letech zvyšuje zájem o toto odvětví. Recyklace papíru šetří lesy, kterých ubývá. Recyklace plastů snižuje výrobu nových, jenž jsou v přírodě nerozložitelné, a díky recyklaci kovů může dojít k nižší těžbě nových kovových rud. Díky recyklaci dochází rovněž ke snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů, kdy je nahrazují právě recyklovatelné materiály.

Co toxický odpad?

Jen díky třídění odpadu neskončí na skládce například energeticky úsporné žárovky obsahující rtuť a rtuťové teploměry, dále pak baterie z těžkých kovů, chemikálie pro domácnost, barviva a rozpouštědla. Jejich rozklad na skládce totiž prakticky není možný a v případě, že dojde k poškození, dojde zároveň ke kontaminaci půdy a okolí.

Rtuť je pro člověka zdravotně závadná, stejně jako kadmium nebo hydroxid draselný, který je obsažen v bateriích. Recyklací starých baterií lze opětovně zahájit jejich výrobu. A právě pro baterie jsou vyhrazeny speciální kontejnery, do kterých je možné tyto výrobky vhazovat. Samotná recyklace baterií je poměrně náročný proces. Drtí se v ochranné atmosféře, což je docela nákladné. Výsledek ale jistě stojí za uvážení, i když se při recyklaci využije jen asi 62%. Ovšem pozor, co se týká autobaterií, tak ty by se měly odevzdat ve sběrném dvoře nebo v autoservisu, a to mnoho lidí ani neví.

Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí a zkušeností.