Jakákoli ztráta bolí. A ztráta partnera bolí o to víc, že je nám tím nejbližším člověkem, a zároveň naším největším zrcadlem. Ukazuje nám všechnu naši nezpracovanou bolest a strachy spojené se ztrátou blízkého člověka. V každém okamžiku však máme možnost volby. Možnost rozhodnout se, jakým způsobem budeme prožívat.

Strach z odchodu partnera

Jednoho dne tě ztratím. Nebo mne zradíš. Tak nějak by se daly shrnout podvědomé strachy většiny z nás, včetně těch mých. Proto jsem pro vás napsala tento článek. Namísto plného odevzdání se lásce se stále někde uvnitř bojíme bolesti, která by mohla přijít.

Mnohokrát jsme byli v životě zrazeni a mnoho lidí od nás odešlo a tuto bolest si neseme stále v sobě. Bojíme se, že bychom ji mohli prožít znova.

„Každý má dvě možnosti. Jsme buď naplněni láskou… anebo strachem.“

Albert Einstein

Původ našich pocitů

Většinou to začíná už v dětství. Rodiče nám nedokázali dát dostatek lásky nebo jsme prožili jiné nepříjemné okamžiky. Ženy mohly například silně prožít nepřítomnost táty u porodu, jeho odchod v dětství nebo nezájem o rodinu. Tyto situace se později promítají do našich vztahů.

Nejlépe sami sobě pomůžeme vědomým přístupem. Uvědomme si strach, pojmenujme ho a s láskou ho propusťme. Přístup pramenící ze strachu může přerůst až v nepřirozené lpění, upínání se na partnera a nesamostatnost. Bojíme se, když nepíše, když se s ním loučíme, když ho delší dobu nevidíme. Opakem toho je svoboda – schopnost zůstat sami v plné svobodě i ve vztahu a dokázat dát plnou svobodu i tomu druhému.

Pocitem strachu utváříme v sobě a ve vztahu pouze napětí, na které partner podvědomě reaguje a sám je v tenzi. Cítí ztrátu svobody a může se uzavírat.

Sami si volíme, co prožíváme

Tentýž moment můžeme prožít nejrůznějšími způsoby. V momentě, kdy nejsme s partnerem, můžeme podlehnout pocitům strachu z jeho ztráty nebo naplno dýchat srdcem pocit lásky a prožívat se jako milující bytost, která nikoho nevlastní.

Zkuste to. Zavřete oči, zhluboka se nadechněte a vnímejte lásku, kterou v sobě cítíte. Jen ji pozorujte a myslete na člověka, ke kterému ji cítíte. Pokud bude cit čistý, bez touhy po vlastnictví nebo manipulaci, bez žárlivosti a bez nejrůznějších potřeb, chtění a očekávání, uvidíte, co se bude dít. Najednou vám přijde SMS, partner vám v téže chvíli zavolá nebo se utvoří krásný společný večer, který jste ani neplánovali.

Je to tím, že v sobě na chvíli povolíte vlastní napětí a rozpustíte i to nejmenší lpění na vztahu a překročíte sami sebe, svoje strachy a bariéry, které jste si vůči lásce vybudovali. Přestanete od sebe druhého držet podvědomě dál. Otevřete se a dáte mu možnost, aby jednal podle vlastního citu.

Prožívat naplno

Dovolme si prožívat vztah v jeho plné hloubce bez ohledu na to, jak moc to může jednou bolet. Protože to, co nás bolí nejvíce, jsou okamžiky, které nebyly prožity naplno. Ve chvíli, kdy budeme v každém momentě jednat z plného vědomí a ze svého vlastního nitra a budeme sami se sebou v harmonii, dokážeme případnou ztrátu přijmout s plnou otevřeností a plně ji prožít. Nic v sobě nepotlačit. Pokud nám někdo ublíží, je to pouze naše volba. V závěru nám ublíží pouze naše vlastní uzavřenost.

Ten, kdo nám může dát nejvíce lásky, jsme my sami. Protože druzí nám jí dají pouze tolik, kolik jim dovolíme.

Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních zkušeností.