Cvičení bez zjevných výsledků člověka nebaví. Není se čemu divit, když figura zůstává beze změny, břicho nesplasklo, nohy nedostaly hezčí tvar a ručička na váze neukazuje o vysněných pět kilogramů méně. Hrajete na svaly nebo na sílu?
Polovičaté úsilí
Dobrovolně se potíte v posilovně, zvedáte činky, běháte, veslujete, trápíte se na hrazdě, dřepy už ani nepočítáte. Chcete mít tělo samý sval a sklízet pochvaly, ale uniká vám jeden důležitý bod. Svaly jsou jen tak do počtu, když vám schází síla.
Mohlo by se zdát, že jedno bez druhého nemůže existovat, ale bohužel tomu tak není. Pokud nemáte promyšlený cvičební plán a nevěnujete dostatek času silovým tréninkům, je vaše snaha zajímavá jen na pohled a nemá žádnou přidanou hodnotu. Pravda, která bolí. Pravda, kterou si spousta upocených a vyčerpaných lidí v šatně po hodince dřiny, nikdy nepřizná.
Je jedno, jak to vypadá
Jen mizivé procento těch, kteří se věnují pravidelnému pohybu, se zaměřuje na sílu. Vše je jen o vizuálu. Ano, je důležitý pro sebevědomí a dobrý pocit ze sebe samotného i pro prezentaci před ostatními, ale bez síly to nemá ty správné grády. Tento přístup plně reflektuje dnešní dobu, kdy se hraje především na efekt a nikoho moc nezajímá, co je za oponou, jaký byl proces od začátku do konce, stojí-li za vším kvalita. Rozhodující je výsledek hodný medaile. A tu máte se svaly v kapse.
Slabina celé teorie je v tom, že spousta lidí netuší, proč je kolem síly takový humbuk. Je jen pro řimbaby, hromotluky a ramenaté chlapce, pro siláky tělem i duší. Opak je pravdou. Bez síly nejsou svaly udržitelné, bez síly tělo trpí a bolí, bez síly se dřív nebo později objevíte v čekárně u lékaře, bez síly chřadnete a stárnete rychleji, bez síly podáváte jen poloviční výkon. Zatímco svaly nejsou pro sílu nezbytné, opačně to nejde. Nebo jde, ale budete ze sebe dřít kůži a k výsledkům si dopomůžete doplňky stravy a koktejly s prazvláštním složením.
Aby bylo jasno
Paradox je, že se spousta lidí zajímá o posilování, pohyb a životní styl, ale na druhou stranu jim často unikají zcela zásadní informace a fakta. Mimo jiné to, že svaly nejsou zárukou zdraví ani prevence před zraněním ani nemocí. Síla je oproti nim často skrytá a neviditelná a prokázat ji lze až při fyzické zátěži nebo při běžném fungování, kdy se vám schopnost tenze a aktivace těch pravých svalů – hlubokých a těžko procvičitelných pouhým „pumpováním s jednoručkami“ – stokrát vrátí.
Můžete se pochopitelně spolehnout na sílu jako takovou, odnesete nákupní tašky bez kapičky potu a možná i zohýbáte koňské podkovy. Mnohem větší prospěch má ale tato „veličina“ na poli zdraví.
Zdraví není zajímavé na pohled
S klidným svědomím zapomeňte na menstruační bolesti. Na problémy s krční páteří nebo pnutím v bedrech. Už žádné prokřupávání v kyčli nebo koleni. Pryč jsou hrbatá záda a trable s trávením. Pocítíte lepší prokrvení končetin i krevní tlak v rovnováze, předejdete mozkové mlze, brnění prstů. Těch benefitů je tolik, že těžko vypisovat všechny. Za běžného provozu všichni vnímají různá omezení, ale nepřikládají jim velkou váhu a berou je jako součást života, stárnutí a přirozeného opotřebení. Díky silovému tréninku je ale možné hranici posunout mnohem dál a vnitřně si ubrat i desítky let. Stačí vynechat doplňky stravy, detoxy a plejádu podpůrných řešení, jak ošálit tělo. A soustředit se jen na sílu.
Proč se jí ale lidé tolik brání, když o prospěchu není pochyb? Bolí to. Cvičení je nudné, bez vizuální proměny, pálí a pne, vyžaduje výdrž a pevnou vůli. Probudit k životu hluboko usazené svaly, které někteří lidé nepoznají za celý život, chce hodně odvahy. Ale kdo je pozná, nechce už nikdy jinak.
Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí a zkušeností.
