Můžeme zcela upřímně říct, že dokážeme v pohodě žít bez partnera? Ne každý to zvládne a pro mnohé z nás je tento stav žádoucí asi jako chřipka nebo zlomenina stehenní kosti. Přestože se můžeme postupem času samostatnosti naučit a obstojně tak fungovat, většina z nás se snaží tuto situaci změnit, protože být sám je často mezi lidmi vnímáno jako problém, který je nutné co nejrychleji vyřešit. Je ale nevyhnutelné utápět se v depresi pokaždé, když musíme řešit nějakou vztahovou, osobnostní nebo rodinnou krizi, kdy je výsledkem dočasný nebo dlouhodobější pocit osamění?

Být sám není selhání

Nejčastěji si samotu spojujeme s nešťastnou láskou nebo rozchodem, a tento stav můžeme někdy vnímat dokonce jako osobní selhání. Snad každý se bojí, aby nezůstal sám, máme strach z toho, že v životě nenajdeme toho pravého, že nás opustí naši blízcí. Člověk je sice tvor společenský, ale neznamená to nutně, že je naprogramován na život v páru nebo neustálou přítomnost dalších lidí a nikde také není psáno, že být sám je životní prohra nebo tragédie.

Na každé situaci je možné najít něco pozitivního, co nás může v životě posunout a něčemu naučit. Nemusíme věřit na „ezo“ záležitosti mezi nebem a zemí, abychom začali v náročných životních situacích aplikovat pozitivní přístup. Ač tomu nejprve nemusíme věřit, život o samotě nabízí velmi mnoho benefitů, kterých bychom mohli neustále obklopeni hromadou přátel, širokou rodinou nebo partnerem jen těžko využít. Kdo z nás zažívá ten luxus mít pravidelně čas jen pro sebe a pro své koníčky?

Všichni jsme to zažili

Základem je naučit se být v tomto stavu spokojený, překonat tíživý strach a oprostit se od stereotypu, že samota je nežádoucí. Často pro nás bývá nepředstavitelnou hrozbou, ale když se ocitneme v životní situaci bez partnera nebo rodiny, možná dříve nebo později zjistíme, že se o takový průšvih jednat nemusí.

Ne každý zvládne nápor vlastních myšlenek, ale dá se na tom cíleně pracovat a vytvořit si tak pozitivní náhled nejen na konkrétní životní situaci, ale na celý náš život. Klíčem je vypouštět z našeho života negativa a zaměřit se pouze na pozitivní věci, protože naše myšlenky ovlivňují i naše jednání. Být pouze sám se sebou a offline,  může být ostatně prospěšné pro každého z nás, a to nejen pokud se zrovna ocitneme na životní křižovatce a řešíme dočasné osamocení. Mít prostor na utřídění vlastních myšlenek a ujasnění si krátkodobých i dlouhodobých cílů nám může otevřít nečekané obzory.

Pozitivní mysl je základ

Abychom nezůstali jen u rozjímání a zkoumání našich myšlenek, samotářský život nabízí i spoustu dalších aktivit, které je možné provozovat. Například k četbě, zahradničení, pěší túry nebo venčení psa nikoho dalšího zcela jistě nepotřebujeme, proč by to nešlo i u návštěvy divadla, výstavy nebo restaurace? Jde pouze o to překonat prvotní ostych a možný pocit nekomfortnosti, než se při podobných činnostech budeme cítit jako ryby ve vodě.

Umění být sám neznamená zřeknout se společenského života a vést čistě poustevnický život. Znamená to naučit se fungovat bez potřeby být rozptylován dalšími jedinci, být v tomto stavu spokojen, naučit se užívat si klidu a prostoru pro vlastní myšlenky. Mysleme pozitivně, i když se cítíme sami, protože samota není vždy na škodu, naopak! Přestaňme se utápět v bezvýchodnosti situace, přijměme tuto na první pohled nepříznivou životní změnu jako fakt, který nás naučí být mnohem silnějšími, což na odražení ode dna pro začátek úplně stačí.

Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí problematiky a veřejně dostupných informačních zdrojů.