Dny nám za oknem ubíhají v čím dál rychlejším tempu a dloužící se noci ubírají energii i těm nejodolnějším z nás. Vítr si pohrává s padajícími lístky, déšť do parapetu vyťukává svoji melancholickou píseň a zima nekompromisně klepe na dveře a dožaduje se nadvlády. Pro naše předky byl přechod mezi létem a zimou jednou z nejdůležitějších událostí roku. Právě to vymezení, které my dnes už moc nevnímáme, pro ně bylo důležitým aspektem. Nechme se inspirovat a přechod k temné části roku si jasně definujme, pro lidskou psychiku jsou rituály důležité.
Slavnosti předků
Ať už staří Keltové, Slované či Germáni, všichni oslavovali přechod k zimě podobným způsobem. Nejlépe dochované jsou ale zvyky Keltů a svátek Samhain, Svátek mrtvých, proto z něj budeme čerpat a vycházet. V tuto dobu končil čas hojnosti, bylo třeba obětovat bohům a požádat je o mírný průběh zimy. Zároveň to byla i chvíle zavzpomínat na ty, kteří s námi už nemohou být, jakési symbolické propojení světů, kdy alespoň na jeden den, bylo možné znovu se shledat. K tomuto svátku se váže spousta strašidelných historek a příběhů, a také spousta rituálů a zvyků. Ve skutečnosti šlo především o smíření se s tím, že zase přichází nejtěžší období v roce.
Halloween nebo dušičky?
S nástupem křesťanství a snahy vymýtit pohanské zvyky a tradice, se u nás tyto svátky transformovaly do podoby Dušiček, památky mrtvých. V anglosaských zemích, které na starých zvycích vždy lpěly o něco více, se tyto svátky dochovaly jako dnešní Halloween. Ať tak či tak, co nedokázalo křesťanství, zvládly za pár let komercializmus a konzumní styl života. Duchovní i psychologický přesah se pomalu vytratily a zůstaly jen tradice, které sice část z nás dodržuje, ale téměř nikdo už neví proč. A proto se chvilku zastavme a zamysleme se nad vědomým konáním rituálu, nad přípravou na zimu.
Spousta světel
Samhain je ohňový svátek a tak jednou z hlavních tradic bylo zakládání malých ohýnků. Tento zvyk měl ukázat zesnulým příbuzným světlo na cestě domů. Spojení mezi světem mrtvých a živých je jedním z hlavních aspektů tohoto svátku a není třeba se děsit, jde pouze o symbolismus, vzpomínku, která lidem s každým rokem pomáhala vyrovnat se se ztrátou bližních a pokračovat dál. V dnešní době dlabeme dýně nebo řepy a vkládáme do nich svíčky, uvědomme si proč. Už při výrobě dýňového lampionu můžeme s dětmi, nebo přáteli zavzpomínat na babičky, dědečky, rodiče a přátele, kteří tu s námi už nemohou být. Při zapalování světýlka alespoň v duchu pozvat mrtvé, ať se přijdou podívat, potěšit se tím, co se nám povedlo a požádat je, aby nám do budoucna popřáli štěstí.
Novodobá tradice? I ta má svoji důležitost!
Kostýmy, které známe především z amerických filmů, které už ovšem pomalu ale jistě expandují i k nám, jsou tradicí poněkud novodobější, ani tak bychom ale neměli zatracovat jejich význam. Pochází přibližně ze sedmnáctého až osmnáctého století a jejich účelem bylo zamaskovat se před zlými duchy. A i když tato tradice nemusí mít význam přímo pro nás, má velký sociální přínos, především pro naše děti. Při výrobě kostýmů se navíc můžeme přiblížit těm nejmenším, vyprávět příběhy, vysvětlit smysl svátků. Děti poté tradici sdílí mezi sebou, čímž jí dávají život. A kdo jiný než děti by měli k tradicím získat dobrý vztah, jsou přeci našimi pokračovateli.
Uctívání Bohů – Příprava na temné časy
Pokud nemáme ve zvyku uctívání starých božstev, těžko se budeme v tradici obětování nějak angažovat. Uvědomme si však, že právě tento rituál dělí léto a zimu. Je jedním z nejdůležitějších a oslavit jej můžeme i bez přítomnosti velkých pohanských pánů. Ať sami, nebo s přáteli, oslavme závěr doby hojnosti! Uspořádejme velkou večeři, vzpomínejme, vyprávějme, bavme se. I sami můžeme prožít večer se vzpomínkami, pořádně se najíst. Zkrátka si užijme poslední chvíle, kdy ještě vládne slunce a psychicky se připravme na temnější a v mnoha ohledech střídmější a klidnější část roku. Pomůže nám to vyčistit si hlavu, zklidnit a přijmout pomalejší tempo zimních večerů.
Nikde není psáno, co je špatně a co je správně, buďme inovativní, pokud nám to psychicky pomůže, vytvořme si vlastní a nové rituály. Mysleme ovšem na to, že pokud vědomě překročíme práh zimy, dokážeme šetřit energii a zklidnit vědomou i fyzickou stránku, bude pro nás mnohem jednodušší a přirozenější překonat zimu s optimismem a dobrou náladou, tak proč to nezkusit.
