Jste-li rodiči, možná jste zaznamenali následující vtip: Když sní první dítě kus trávy, hlínu nebo žížalu, rodič ho bere k lékaři. Když ho sní druhé dítě, rodič nasliní kapesník a očistí ho. U třetího dítěte rodič přemýšlí, jestli nemá dítě hlad. Ačkoliv je poslední reakce úsměvná, je naprosto přirozeným a v podstatě správným řešením nastalé situace. Máme snad své děti nechat hrabat v hlíně a jíst žížaly? Samozřejmě, raději zůstaňme u tradičního stolování s klasickou „lidskou“ stravou, ale pokud se tak stane, určitě není třeba vyšilovat.
Nedávná covidová krize nám ukázala, co způsobuje dlouhodobější izolace od různých typů bakterií a virů. Má negativní vliv na naši imunitu, kterou jsme buď roky budovali nebo teprve musíme vybudovat, v případě nejmenších dětí. A imunita se nejlépe vytváří kontaktem s viry a bakteriemi. Takže zavírání škol a rouškování nás mělo ochránit před covidem, ale zároveň způsobilo, že se naše imunita rapidně oslabila a drtivá většina dětí a někteří dospělí jsou i v letních měsících téměř nonstop v posteli s virózami nebo angínami.
Dítě se musí promořit
Kdo má doma předškoláka, s nástupem do školky s největší pravděpodobností absolvoval minimálně rok trvající martýrium s rýmičkami a kašlíčky, kdy je dítě týden ve školce a tři týdny doma, což trvá klidně i několik prvních let nástupu do kolektivu. Možná všechny současné i nastávající rodiče uklidní, že těmito útrapami si musí projít každé dítě a je to dobře. Děti, které si doma zavřete ve skleníku nebo je na dětská hřiště vodíte ve skafandru, aby náhodou něco nechytly, při první příležitosti, kdy se setkají s dalšími lidmi, odpadnou s mnohem větším zdravotním neduhem, než kdyby byly bacilům vystaveny odmalička a postupně, v menších dávkách.
Nechte děti hrabat se v hlíně
Totéž platí o již zmíněném pojídání hlíny a dalších přírodnin. Přílišná čistota nám neprospívá, naopak. Základní hygienická pravidla by měl samozřejmě dodržovat každý, ale například právě v přírodě je skryto nezanedbatelné množství bakterií, které se velmi významně podílí na budování zdravého střevního mikrobiomu, a tedy imunity každého člověka. V našem těle žijí miliardy bakterií, které bychom si měli hýčkat, protože bez nich se fungování našeho těla neobejde.
A nejde jen o vnitřní bakterie, neměli bychom se bránit ani bakteriím přicházejícím zvnějšku, které stimulují imunitní systém a získáváme je právě kontaktem s hlínou, pyly, psími chlupy a dalšími „nečistotami“, například také z jídla, které spadne na zem. Právě tyto mikroorganismy nás činí odolnějšími vůči různým infekcím nebo se díky nim snižuje riziko propuknutí alergie a astmatu.
Sterilní prostředí je špatné
Sterilní prostředí nám může spíše uškodit, než pomoci. Naše tělo přílišnou hygienou ztrácí schopnost regenerace a obranyschopnosti a je mnohem náchylnější k nákazám. V dobré vůli po každém kontaktu s podlahou oplachujeme dudlíky, ruce stokrát denně dezinfikujeme nebo otíráme vlhkými ubrousky, lahev s vodou, kterou měl v ústech před námi někdo jiný, úzkostlivě omýváme.
Zkusme se od těchto návyků oprostit, zahodit dezinfekci a místo ní použít obyčejné mýdlo, bez kterého se v přírodě pár dní hravě obejdeme. Nechte své děti pořádně zamazat, ať se na táboře klidně týden nemyjí, ať ochutnají veškerá bohatství, které nám příroda nabízí, a to živé i neživé, ať spí v posteli se psem, který je ráno vzbudí olízáním obličeje. Pokud chcete mít dítě se silnou imunitou, neizolujte ho od ostatních a nechte ho žít s bakteriemi i viry, které jsou všude okolo nás a které potřebujeme k životu.
Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí problematiky.