Když člověk přichází na svět, je nepopsanou tabulí, bytostí, která ještě není nikterak poznamenaná životními peripetiemi. S sebou si nese pouze genetickou výbavu od svých rodičů. Ne nadarmo se tedy říká, že dítka jsou bezprostřední, svá, nijak nepokřivená. Co říkají, to si také myslí. Jenže s časem se tento přístup zcela logicky mění. V dospělosti pak může nastupovat přetvářka, která maskuje skutečné pocity. Proč tomu tak je?

Lidské životy by se leckdy daly přirovnat ke skládance zvané puzzle. S každým rokem na sebe člověk nabaluje více a více dílků, až se jednoho dne stane kompletní. Tou kompletností je myšlen fakt, že každý z nás duchovně dospívá. V dospělosti již tedy víme, jaké jsou naše životní hodnoty, čeho chceme dosáhnout. Jsme hotovou bytostí, která je neopakovatelná, individuální. A s tím se pojí i přístup k okolí.

Společenské konvence nahrávají přetvářce

Možná si někdy říkáte, jak by byl svět krásný, kdyby lidé říkali skutečně to, co si myslí. Jenže toto společenské konvence zřídkakdy dovolují. Určitá etika chování se projevuje především v zaměstnání a ve styku s širším okolím. Úcta k nejbližším pak do tohoto spadá také. Nelze ale říct, že se jedná vždy o čistou upřímnost v následné komunikaci. Občas lidé lžou, a to z mnoha různých důvodů. Někdy se i přemáhají, byť by raději druhému odsekli a nebavili se s ním. Přetvářka je tedy součástí společnosti od nepaměti, ať chceme nebo ne.

Přetvářka může mít dvě odlišné roviny

Je přetvářka správná nebo nikoliv? Vždyť dusit v sobě emoce, je přeci škodlivé?! V rámci profesní roviny bývá žádoucí, aby se zaměstnanec choval slušně i přes své skutečné pocity. Z dlouhodobého hlediska je ale tento přístup dost vysilující. Co se týká rodinné a přátelské roviny, zde je to poněkud složitější. Mezi nejbližšími by totiž přetvářka neměla existovat vůbec. Jak přeci můžete někomu důvěřovat, když pojmete podezření o jeho neupřímném chování? K rodině a přátelům se kdekdo uchyluje v momentech nejen radostných, ale i bolestných. Proto je na místě čistá upřímnost. Když ji nenaleznete, není něco v pořádku. Pak byste se měli možná zamyslet nad tím, jaké vlastně kolem sebe chcete lidi – ty, kteří něco předstírají nebo ty, kteří jsou otevření, naslouchají a mají srdce na dlani?

Jak lze přetvářku odhalit?

Existují lidé, kteří se dokážou přetvařovat tak dokonale, že v podstatě nedokážete na první dobrou poznat neupřímnost. Dejte ovšem na své pocity. Ty vám napoví. A pakliže jste senzitivnější než ostatní, dokážete rozlišit neupřímné chování od toho upřímného ještě lépe. Všímat si můžete i jistých nuancí:

  • Chování typu – kam vítr, tam plášť: Přetvařující se lidé mění názory klidně i z minuty na minutu, jen aby se zalíbili tomu, kdo je pro ně v tu chvíli důležitý.
  • Netypický tón hlasu: Znáte někoho, kdo je neskutečný „bručoun“, ale když něco potřebuje, hned začne zvyšovat svůj tón v hlase? Může to být dokonce až nepříjemné a okaté. Stejně tak to platí ale i u ostatních lidí. Netypická změna tónu hlasu většinou věstí přetvářku.
  • Úsměv či smích je falešný: Nemusíte být zrovna mistr v nonverbální komunikaci, abyste odhalili křečovitý či nucený úsměv. Neupřímní lidé se nesmějí spontánně. Emoce sami od sebe vynucují a „tlačí“ ven. Skutečný smích je hrdelní, srdečný a nakažlivý. Poznáte ho s jistotou tak, že se „smějí“ i oči.

Přetvářka jako obranný mechanismus

A na závěr si ještě představme jeden poměrně zásadní důvod, který lidi vede k přetvářce. Je to ochrana vlastní osoby před jakýmkoliv útokem z okolí. Je to hradba, kterou by neměl nikdo překonat. Nezřídka kdy se proto přetvařují ti, co mají citlivou duši, nízké sebevědomí a obávají se zranění duše. Chtějí splynout s okolím a nedat všanc své skutečné já. Mají strach, že by nebyli přijmuti, že by ve společnosti zklamali. Řešením je znovuobjevení sebelásky. Jedině tak se může takový člověk vymanit ze sebeklamu, jenž dává najevo i okolí.

Nedovolte, aby lež ovládla váš život. I když někdy bývá upřímnost bolestivá, je podstatným pilířem pevných i dlouhodobých vztahů, a to zejména v partnerské, rodinné a přátelské rovině!

 Problematikou se dlouhodobě zabývám a při tvorbě článku jsem čerpala ze svých znalostí a zkušeností.