Jako malí jsme se vsázeli, kdo najedou sní víc lístků šťovíku. Ten nejlepší si většinou odnesl kromě hřejivého pocitu vítězství i bolest břicha a kyselostí pokřivenou grimasu. Už jen to je důkaz, že se šťovíkem musíte zacházet velmi opatrně. Rozhodně ale patří k poslům jara, pro kterého se vyplatí vyrazit a užít si jeho velkou sílu.
Na začátek jedno varování. Tato bylinka rozhodně není vhodná pro těhotné nebo kojící ženy, revmatiky a osoby trpící dnou nebo nemocemi ledvin.
Na louce si ho nespletete
V Číně, Himalájích, na Sibiři, v Americe a po celé Evropě. Šťovík (Rumex acetosa) je tak přizpůsobivá bylina, že roste prostě všude. Daří se mu na vlhkých a slunných místech, najdete ho na pastvinách, loukách, na březích potoků a rybníků, často také v příkopech a dokonce i na skládkách, kde se ostatním rostlinám nedaří. Jeho lodyha roste až do výšky 100 cm a konci se větví, okvětní lístky má načervenalé. Díky vzrůstu si ho v přírodě prostě s ničím nespletete. Takže hned jak šťovík uvidíte, zamiřte si to přímo k němu a utrhněte pár lístků. Dejte si jen pozor, abyste lístky sbírali na čistém místě, ideálně daleko od silnice nebo jiného znečištění.
TIP: na louce hledejte motýly, šťovík přitahuje hlavně drobné motýlky ohniváčky.
Pouze k okamžité spotřebě
Šťovík má tu velkou nevýhodu, že sušením ztrácí svou specifickou chuť i cenné látky. Na druhou stranu ale roste od května (je-li teplé jaro, tak na loukách vykoukne už v dubnu) do července. Takže si jeho čerstvou super sílu můžete užívat poměrně dlouho. A kdyby náhodou se vám nechtělo chodit na louku, vysaďte si ho na zahradě. Pozor, rychle se množí, takže ho umístěte ideálně někam do rohu. Dařit se mu bude vedle kompostu. Bezva je, že nevyžaduje téměř žádnou péči. Rostlinku si kupte, nebo s klidným svědomím vydloubněte na louce, roste totiž velmi rychle a jedna rostlinka na louce chybět nebude.
Šťovík a léčivé látky: výborný mix
Jako bylinka má své stálé místo v léčitelství díky cennému mixu těchto látek: vitamíny A, C, B1, kyselina šťavelová a chrysofanová, vápník, draslík, železo a hořčík. Za jeho pusu křivící kyselou chutí stojí kyselina šťavelová. Pokud vám nedělá dobře, ale přesto nechcete o léčivé účinky šťovíku přijít, při konzumaci k lístkům přidejte mléko, sýr, tvaroh nebo smetanu. Pro léčivé účely se používají listy. Pokud mátě šťovík na zahradě a chcete mít dostatek malých čerstvých lístků co nejdéle, pravidelně odštipujte květenství, výrazně to prodlouží dobu sklizně.
Rozmanité účinky šťovíku: čistí, posiluje, jako náplast i na lupénku
Mezi nejznámější účinky patří povzbuzení chuti k jídlu. Je doporučován všem, kdo trpí nechutenstvím. Dokáže také čistit krev a je ideální bylinkou pro detoxikaci. Navíc je močopudný, prostě ideální společník pro očistnou jarní kůru, ideálně ve společnosti se sedmikráskou a kopřivou. Pro všechny tyto účely je ideální jíst cca 5 lístků denně. Používá se i jako náplast – několik lístků přiložte na ránu, pomůže zastavit slabší krvácení. Rychle také uleví od svědivého bodnutí hmyzem. Skvělý je na pomoc při lupénce: několik lístků rozmixujte a kaši přiložte na postižená místa, zabalte do ručníku a nechte asi půl hodiny působit.
A jak si ho vychutnat?
Nejlépe uděláte, když si každý den rozžvýkáte 5 mladých lístků. Fakt je, že příliš kyselá chuť dokáže být protivná, proto zkuste šťovík i jinak. Je zajímavým zpestřením každého smoothie. Skvěle doplňuje například banány, borůvky a jablka. Hoďte si pár lístků do salátu nebo do špenátu. Vyzkoušejte i dip: smíchejte půl hrsti lístků šťovíku s tvarohem, přidejte jemně nasekanou jarní cibulku, osolte a přidejte pepř. Výborně se hodí ke grilovanému masu. Šťovík také zpestří tradiční jarní nádivku, omeletu z vajíček nebo polévku.
Dobrou a zdravou chuť!
Autorka se témata dlouhodobě zabývá a čerpá ze svých vlastních zkušeností.
