Sváteční volno je již chvíli za námi, přesto je to vždy stejné. Svátky, dovolená. Období, na které se většina z nás těší celý rok. Ať už jde o Vánoce, letní dovolenou nebo jiné prodloužené pauzy, tyto chvíle nám poskytují vítaný prostor pro relaxaci, rodinu a osobní čas. Návrat do práce po těchto obdobích volnosti však může být náročný jak fyzicky, tak psychicky. Proč se to děje a jak si tento proces co nejvíce ulehčit? Podívejme se na to blíže.

Jak tělo a mysl reagují na změny mezi prací a volnem

Pokud jde pouze o krátké volno, nastává krátký hluboký odpočinek, který vás dobije energií. Krátké pauzy, jako je prodloužený víkend, mohou přinést rychlé obnovení energie. Tělo se dokáže adaptovat na uvolněnější režim, ale pokud tato pauza není dostatečně dlouhá, nemusí dojít k hlubokému fyzickému a psychickému zotavení.

Co se děje v organismu?
– Snižuje se hladina stresového hormonu kortizolu.
– Dochází k rychlému nárůstu energie, který však nemusí dlouho vydržet.
– Mozek si částečně odpočine od rutinní zátěže, ale zůstaneme-li v kontaktu s práci (například skrze e-maily), není relaxace plnohodnotná.

Jde-li o volno déledobé, dochází k hloubkové regeneraci, která je ale náročnější na zpětnou adaptaci.
Delší pauzy, jako jsou vánoční prázdniny, nabízí tělu i mysli šanci na skutečně hluboký odpočinek. Zpomaluje se celkové tempo života, což má pozitivní vliv na imunitní systém, hladinu stresu a celkové zdraví.

Co se děje v organismu?
– Nervová soustava přechází z režimu “bojuj nebo uteč” do režimu “odpočiň a trav”.
– Dochází k lepší regeneraci svalů, tkání i mozku.
– Obnovuje se kreativita a schopnost rozhodování.

Nicméně dlouhé volno může mít i nevýhody. Čím déle je člověk mimo pracovní režim, tím větší šok může zažít při návratu do běžného pracovního dne. Tělo i mysl se musí znovu adaptovat na rychlejší tempo, více podnětů a delší soustředění.

Pozitiva a negativa častého střídání práce a volna

Pozitivem nesporně je, že může docházet k pravidelnému resetování organismu. Tím se z dlouhodobého hlediska dá předcházet syndromu vyhoření. Také produktivita se zlepšuje. Pravidelné střídání odpočinku a práce může zvyšovat schopnost soustředit se. A v neposlední řadě dochází k podpoře kreativity. Odstup od každodenní rutiny nabízí nový pohled na problémy a úkoly.

Střídání rytmu s sebou přináší bohužel i mnohá negativa. Problémem může být nutnost neustálé adaptace na změny. Časté přechody mezi prací a volnem mohou být pro někoho vyčerpávající. Jelikož dochází k neustálému narušení rytmu, tyto změny mohou negativně ovlivnit biologické hodiny a cirkadiánní rytmus.
To vše ve výsledku způsobuje psychickou nepohodu. Pokud je volno příliš krátké, člověk se nemusí cítit plnohodnotně odpočatý.

Tip pro pohodový návrat do práce: Připravte si plán návratu

Několik dní před koncem volna si začnete organizovat svůj pracovní rozvrh. Sepište si úkoly, které vás čekají, a stanovte si priority. Tento krok pomáhá snížit pocit zahlcení hned po prvním dnu v práci. Návrat pro vás bude o něco snadnější.

Zdroj informací: https://www.forbes.com/sites/jackkelly/2025/01/06/how-to-ease-back-into-work-after-the-holidays/, https://www.indeed.com/career-advice/career-development/back-to-work-after-vacation

Při korekturách textů a textové stylizaci bylo použito AI inteligence.