Odkládáte plnění povinností na poslední chvíli, přestože si dobře uvědomujete, že je poté budete jen horko těžko stíhat? Nebo se z nich snažíte nějakým způsobem vyvléknout, případně je takříkajíc přehodit na někoho jiného? Pokud na zadané úkoly navíc musíte pořád myslet a nedaří se vám je dostat z hlavy, ačkoliv jejich řešení odsouváte, pravděpodobně trpíte tzv. prokrastinací.
Prokrastinace ve zkratce
Prokrastinace se definuje jako nápadný sklon k odkládání povinností rozmanitého charakteru, obzvláště pak takových, které jsou pro dotyčného člověka nějakým způsobem stresující nebo jinak nepříjemné. Toto neustálé odkládání na později či na poslední chvíli však nezřídka způsobuje ještě větší stres a úzkosti.
Jedná se tedy o chronické otálení s plněním pracovních, studijních či jiných povinností, které je však ve výsledku kontraproduktivní. Mezi úmyslem začít na úkolu pracovat a reálným započetím práce je často velmi dlouhá a zbytečná prodleva, která je vyplněná neefektivně (typicky například projížděním sociálních sítí, hraním her, „luxováním“ lednice apod.).
Jak na boj s prokrastinací
Nejprve si je třeba si uvědomit, že prokrastinace ničemu neprospívá, naopak zbytečně navyšuje stres, a kromě toho člověk přichází o drahocenný čas, který by efektivním plněním úkolů ušetřil. Pokusit se prokrastinaci jednou provždy porazit se tudíž rozhodně vyplatí.
Pokud vás na povinnosti stresuje její náročnost či objem, můžete si práci rozdělit na etapy a po malých krůčcích se propracovat až ke zdárnému vítězství. Stanovte si reálné úkoly. Čeká vás obtížná zkouška ve škole? Prvním úkolem může být třeba rešerše podkladů, které ke studiu máte. Za splnění každé etapy se nezapomeňte odměnit. Odměnu si stanovte sami, podle vlastního uvážení tak, aby pro vás byla dostatečně motivující.
Někdy také pomůže mít vše takzvaně černě na bílém. Rozepište si, co vše je třeba pro splnění povinnosti udělat. Můžete si vytvořit i seznam úkolů pro každý den. Pracujte s ním ale uvážlivě, pokud si stanovíte příliš malé cíle, možná by bylo příliš obtížné vše v termínu stihnout. Zároveň si ale nedávejte nereálné množství úkolů na jediný den. Nejenže by vás to odradilo od práce, ale mohlo by to ještě více podpořit prokrastinaci.
Zvýrazněte si úkoly, které jsou nejdůležitější nebo nejvíce hoří. V denním harmonogramu pak vždy začněte právě s těmito zvýrazněnými body. Čím rychleji se s nimi poperete, tím rychleji se dostanete k příjemnějším či snazším povinnostem.
Co může ještě pomoci
Pokud je vašim největším problémem, že během práce „odbíháte“ k brouzdání po internetu nebo navštěvujete sociální sítě, přejděte (jestliže to lze) do offline režimu. Případně si tento nepracovní čas dávejte za odměnu vždy po splnění dílčí části úkolu. Zároveň ale na plnění úkolů nezapomínejte, abyste netrávili na internetu příliš mnoho času. Časový úsek si můžete hlídat a například po 30 odpracovaných minutách si dopřát 5 minut na odpočinek.
Někdy se stává, že i když se opravdu snažíte, práce se vám zkrátka nedaří. Důvodem může být například nevyspání, celková únava, možná jen zrovna nemáte svůj den. V takovém případě není od věci si dopřát pauzu a vyrazit třeba na hodinku na procházku, jít se proběhnout, zajít si zaplavat nebo se věnovat čemukoliv, o čem víte, že vám dodá potřebnou energii.
Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí problematiky a veřejně dostupných informačních zdrojů.