I když jste často ve společnosti, obklopeni drahou polovičkou, dětmi, přáteli i širší rodinou, neznamená to, že občas nepociťujete osamocenost. Jak se takových pocitů zbavit a cítit se dobře?

Může za to nesprávný vztah

Toto téma se týká většinou partnerských vztahů, především těch dlouhodobých, kde se cítíte často osamocení. Většinou to bývá, pokud nejste ve vztahu šťastní, nerozumíte si a není mezi vámi to hlubší propojení, po kterém nejspíše toužíte. Přesto v něm přetrváváte, abyste nezůstali sami. Je to častý paradox. To samé platí ale také o přátelských vztazích. Vídáte-li se s někým, ale úplně si nerozumíte, nikdy to nebude fungovat. Vyhledávejte spíše osoby, se kterými je vám dobře a nemáte problém s nimi o čemkoliv mluvit.

Ve hře je i nesprávné zaměstnání

Možná se budete divit, ale pocit osamělosti nás nepřepadá jen v osobním životě. Často se odráží i v profesní sféře. Nejspíše jste už někdy zažili ten pocit, kdy jste dělali něco, co vás netěšilo a nenaplňovalo, kdy vaše práce nebyla koníčkem, ale spíše jste ji vnímali jako povinnost. Pokud si navíc nerozumíte ani s kolegy nebo s vedoucím, možná se pocit osamělosti ještě umocní. Změňte to. Udělejte ten zásadní první krok a najděte si práci, která vás bude těšit, naplňovat a nakonec uvidíte, že pocit osamělosti zmizí.

Útěk před sebou samým

Někteří lidé se cítí osamoceně i proto, že nedokáží být sami se sebou. Neustále musí být ve společnosti jiných osob. Nebo se něčím zaměstnávají, jen aby nemuseli být se svými myšlenkami a řešit možná to aktuální, co je tíží. Změňte to. Vyrazte někdy na procházku do přírody a buďte chvíli jen ve své vlastní společnosti. Jen tak budete mít na sebe čas, možná si urovnáte myšlenky a najdete vnitřní klid, po kterém už tak dlouho toužíte.

Nebojte se říct o pomoc

Pocit osamělosti se dostavuje i v momentech, kdy máme pocit, že jsme na všechno sami, spoustu záležitostí nám přerůstá přes hlavu a nevíme, jak z toho ven. Možná se toho snažíte stihnout co nejvíce, ale je to nad vaše schopnosti. Nebojte si přiznat, že potřebujete pomoc. Nikdo neumí zvládnout úplně vše sám.

Samota není osamocenost

Dejte si pozor na záměnu těchto dvou výrazů. Být sám a cítit se osamocený, to jsou zcela odlišné věci. Často býváme o samotě, jen v naší vlastní společnosti. To jsme hodně zažili za poslední měsíce v době karantény nebo lockdownu. Ale i přesto všechno víme, že máme kolem sebe blízké, na které se můžeme obrátit a komunikovat s nimi. Osamocení je ale něco jiného. Je to spíše pocit, že nám nikdo nerozumí nebo na nás nikdo nemyslí.

Autorka se problematikou dlouhodobě zabývá a čerpá ze svých vlastních zkušeností.