Role lesů nejen v přírodě, ale v životě člověka obecně, je nesmírně významná. Lesní porosty pokrývají třetinu země a jsou důležitou organickou infrastrukturu pro širokou škálu forem života. Navíc jsou lesy domovem pro nespočet druhů rostlin a živočichů. Každá rostlina nebo živý tvor je nedílnou součástí lesní oblasti a života v ní.

Bohužel, rok co rok dochází k výraznému úbytku lesa, přičemž za odlesňování jsou primárně zodpovědní převážně lidé. Úloha lesa je více než důležitá už jen proto, že umožňuje zlepšit vláhu v zemi a zabraňuje tak vysychání oblasti. Pokud budou lidé ignorovat stále větší rozsah odlesňování, může to mít doslova katastrofické ekologické následky.

Úloha lesů

Jak už bylo řečeno, lesy plní mnoho funkcí, kdy jednou z hlavních je závlaha. Navíc lesy pomáhají zachovat minerální složení půdy. Odpadní voda procházející vrstvami půdy je zbavena škodlivých pevných nečistot. Zachováním lesního porostu nebo jeho obnovou, může člověk pomoci zlepšit ekologickou situaci na Zemi. Hlavní úloha lesů a zelených porostů je ovšem jiná. Lesy jsou v podstatě továrnou na výrobu kyslíku. Bez něj je život na Zemi prakticky nemyslitelná. Až jeden kilometr čtvereční lesa může vyprodukovat denně 10 tun kyslíku. Navíc stromy zabraňují nebo spíše zpomalují rychlost větru.

Les je ale také významným materiálním produktem. A protože jde o obnovitelný materiál, právem se řadí mezi ekologické. Dřevo je odjakživa považováno za stavební materiál, který má velký význam. Nejenže jde o kvalitní a pevný materiál, ale dřevo má dokonalou a nenahraditelnou strukturu.

Odlesňování a negativní dopady

Les není jen přírodní oblastí stromů a keřů, jak se na první pohled zdá, ale také komplexním ekosystémem, který kombinuje místní flóru a faunu. Kácení stromů a dlouhodobé odlesňování má bohužel nevratný dopad na životní prostředí.

Jedním z negativních dopadů odlesňování je ovlivnění klimatu. Zvyšuje se oxid uhličitý v atmosféře, který má za následek stále větší skleníkový efekt. Díky mizení lesních porostů dochází k vysušení půdy a úbytku rostlinných a živočišných druhů.

Velmi často se také lesní porosty kácejí za účelem zastavění nebo využití půdy pro zemědělské účely. Tato situace byla akutní zejména na počátku 19. století. Dnes lesy ustupují zejména stavbě silnic a dálnic, rozšiřování průmyslových zón a jiných objektů. Toto téma je tedy velmi aktuální a je třeba se zamyslet nad tím, jak tento ekologický problém rychle vyřešit. Protože pokud bude odlesňování pokračovat, je nutná rychlá a dostatečná obnova lesů. Vysázením dalších stromů a zalesnění člověk přispívá ke zdárnému řešení této celosvětové problematiky.

Problém zvaný kůrovec

Dalším a ne zrovna lehkým úkolem zejména střední Evropy je boj s kůrovcem. Vzhledem k tomu, že posledních pět až osm let patřilo k nejteplejším rokům a snižuje se počet deštivých dnů, přibývá také klimatických změn, které zapříčiňují i rozšíření nechvalně známého kůrovce, který je postrachem všech lesníků a milovníků lesa. Napadení lesních porostů kůrovcem byl zejména v posledních dvou letech velmi vážný problém, který bylo nutné řešit co nejrychleji. Tento malý brouk se totiž rychle množí a likvidace stromů si tak vyžádala doslova zpustošení obrovských oblastí, ze kterých se staly během pouhých dvou let planiny. Nutná je v tomto směru nová výsadba stromů, aby se obnovil lesní porost a znovu se zde objevil život.

Autorka se problematikou dlouhodobě zabývá a při tvorbě článku čerpala ze svých znalostí, zkušeností a veřejně dostupných odborných zdrojů.