Asi už jste o tom někdy přemýšleli. Co kdyby se tak proud myšlenek dal zastavit, vzpomínky vypnout a vše, co vám kdy ublížilo, prostě vymazat z hlavy… Zkrátka – jak zapomenout na všechno to špatné a zůstat psychicky nad vodou? Jak zapomenout na všechny ty křivdy, zkušenosti či ztráty, které vám někdy nedají spát celé měsíce, nebo dokonce roky?

Naštěstí existuje několik tipů, co se vzpomínkami, aby vás už nadále netrápily a neokrádaly o energii.

Robinsonova metoda

Začneme opravdu vážným příkladem. Robinsonova metoda není nazvaná po svém tvůrci, psychologovi, koučovi či terapeutovi, ale po skutečném Robinsonovi, tedy po známé knižní postavě, která ztroskotala na pustém ostrově a přežila tam dlouhé roky.

Robinsonova metoda změny myšlení stojí na tom, že se za každou cenu na nepopiratelných faktech učíte nalézat to dobré.

Robinson ve své situaci mohl mít dva druhy myšlenek. 1) Všichni se utopili. A nebo: Já jsem přežil. 2) Nemám žádné šaty. Nebo: Tady v tropech je nepotřebuji. A přesně to můžete udělat se svými vzpomínkami a myšlenkami. Například: 1) Opustil mě partner. Zhroutím se. Nebo: Mám teď více času pro sebe a své zájmy. Nemusím se hádat. Úplně stejným způsobem pak můžete provádět i další přehodnocení svých problémů a těžkostí.

Je to náročná práce, která se vám v tuto chvíli, kdy vše silně emočně prožíváte, může zdát naprosto nereálnou a považujete vše za pouhou teorii. Jenže naše dlouhodobá paměť je dynamická a flexibilní a mozek tyto naše „přepisy“ časem přijme. A co je nejdůležitější, právě v době, kdy vše hluboce prožíváte a vaše paměť je rozjitřená, je také nejsnáze „napadnutelná“ a „naprogramovatelná“ a je nejsnazší propašovat do ní pár nových faktů a pocitů.

Síla rituálů

Rituály a režim mají velkou sílu. Pomohou také zapomenout. Podrží vás všude tam, kde organismus začne selhávat, proto nenadávejme na náš denní rozvrh – jednou nás může zachránit.

Rituály jsou obdobným případem. Nejde sice o žádná kouzla a čáry, ale pro vás se mohou stát magickou silou a rozhřešením. Mezi známé rituály patří rozloučení se s tím, kdo odešel, nebo objetí na znamení odpuštění. Je mnoho rituálů a gest, kterými můžete špatnou vzpomínku uzavřít a už se k ní nevracet. Nebo ji alespoň připravit o sílu působit vám bolest. K rituálním krokům je ale potřeba přistoupit až po nějaké době, až když jste opravdu připraveni věc uzavřít.

Jsou-li slova jako „odpouštím ti“ pouze slovy, moc vám nepomohou. Ale ve chvíli, kdy začnete jejich hloubku vnímat, špatné vzpomínky časem vyblednou a zmizí.

Změňte svůj postoj

Vše se snadno říká, ale jak to udělat? Jistě, je to těžký úkol, ale zároveň nezbytný krok. Při každém vynoření se vzpomínky v hlavě se totiž utváří něco jako nový zápis a starou vzpomínku udělá čerstvou. Se všemi emocemi, které se k ní pojí. Proto mohou být vzpomínky tak bolestivé, a právě to je důvod, proč s nimi musíte něco udělat, aby se vám psychicky ulevilo.

Může pomoci mravenčí píle a malé krůčky, kterými se posouváte a uvědomujete si, že na tom, co se stalo, se už opravdu nic nezmění.

Naučte se zbavit sami sebe viny. V životě zkrátka jsou okolnosti, které změnit nemůžete. Nelze mít pod kontrolou všechno. A tak to bylo i tehdy. Nebyla to nutně vaše vina. Zlé věci se stávají, ale stávají se i věci dobré. Věřte v ty dobré, snažte se žít pravdivý život a zlo přijmout jako součást života. Zdá se, že nemůžete dělat mnoho, ale můžete udělat to zásadní. Vědomě změnit svůj postoj k věcem.

Naučte se pracovat s emocemi

Koučka Jitka Ševčíková tvrdí, že úspěšní můžete být i u těch nejhorších věcí v životě. Ví dobře, o čem mluví, jí samotné zemřel syn. Zapomenout ale nechtěla. A tak se přestala drásat tragickou událostí a začala trénovat mozek. Naučila sama sebe vzpomínat na vše krásné, co spolu se synem zažili.

Každá špatná věc v našem životě a její přijetí je dlouhý proces, který prochází různými emočními fázemi, a těm se nevyhnete. Přesto alespoň zkuste bojovat. Nenávist, zoufalství, vztek, otázka: „Proč se to stalo právě mě?“ a podobné emoce a myšlenky vás ničí, proto trénujte, jak se jim vyhýbat. Zaměřte se na otázky: „Co nebo kdo mi může v této situaci pomoci?“ nebo například: „Jaké možnosti vlastně mám?“

Možná jsou to jen „chytré“ rady… pouhá slova… Ale vyzkoušejte je. Stejná nebo podobná slova najdete totiž i všude jinde – setkáte se s nimi v ordinaci psychologa či terapeuta, během konzultací, nebo na kurzech osobního rozvoje.

Prostě proto, že fungují.

Autorka se problematikou dlouhodobě zabývá a při tvorbě článku čerpala ze svých znalostí, zkušeností a veřejně dostupných odborných zdrojů.