Porod je jedním z nejkrásnějších okamžiků v životě. Především pro ženu. A tak už měsíce předem přemítá v hlavě a maluje si vše v růžových barvách. Císařský řez ale do takových představ většinou nezapadá. O to víc, že zůstane připomínka v podobě jizvy, které se už tělo nikdy nezbaví.
Plán versus realita
Ročně se císařským řezem narodí zhruba čtvrtina dětí, což odpovídá bezmála třiceti tisícům. Nutno dodat, že tento zákrok není vždy spojen jen s akutním stavem, ale může proběhnout i na vlastní žádost pacientky nebo v souvislosti s mnoha dalšími a život neohrožujícími faktory jako je vyšší věk, prodělaný císařský řez, vyšší předpokládaná hmotnost dítěte nebo vícečetné těhotenství.
Jiný kraj, jiný mrav
V rámci Evropy jde o nejčastější chirurgický zákrok vůbec. Mohlo by se zdát, že jde o rutinní záležitost, ale není tomu tak. Každý případ je specifický, organismus reaguje odlišně, nehledě na nový život a nepředvídatelné reakce „všech zúčastněných“. V České republice není tato operace vnímána tak pozitivně a běžně jako například ve Velké Británii, kde ji ženy přijímají zcela bez předsudků, ale naopak přirozený porod je třeba si ostře prosadit.
Dost možná se vše příliš soustředí na akt zrození a pozornost vůči následkům páchaným na ženině podbřišku se povaluje kolem nuly. U nás se naštěstí „epidemie císařských řezů“, jak enormní zájem o tento zákrok mnozí lékaři nazývají, nekonala.
Hluboká rána
Pár hodin na oddělení JIP, rekonvalescence v řádu několika týdnů a jizva na celý život. Taková je bilance po císařském řezu. V době mládí našich babiček se na ni dívalo jako na čest a připomínku daru nového života, dnes se o ní příliš nemluví. Není to tabu, neuvaluje se informační embargo, ale nepatří mezi vyhledávaná témata. Stalo se a musí se s tím žít. Bohužel ale nejde jen o samotnou jizvu, velký problém představuje především hrubé narušení celistvosti kůže.
Skalpel protíná všech osm vrstev. Některé jsou silnější a nepoddajné, jiné tenké a jen velmi těžko se hojí. Výsledek? Jednotlivé části se už nikdy – ani přes snahu lékařů i pacientky, přes masáže, tinktury, babské rady, podpůrná cvičení a nahřívání – nespojí stejně. To nemá za následek jen povrchovou nerovnost v podobě nevzhledné jizvy, ale i absolutní necitlivost podbřišku.
Marná snaha
Jizva je jedna věc, mrtvá zóna druhá. Souvisí spolu, ale zatímco jizvu lze soustavnou péčí zjemnit a zesvětlit, o narušené tkáni se to říct nedá. Spojí se a při dodržení všech doporučení ohledně klidového režimu a spousty dalších bývá rekonvalescence i při takto invazivním zákroku poměrně krátká a bezproblémová. Do původního stavu se ale nevrátí. Žena naštěstí tento nepříjemný stav, kdy přikládá dlaně na podbřišek, ale nepociťuje žádný kontakt ani tlak, vnímá dotyk jen jako povrchový. Uvnitř vše klape jako hodinky a jen v mizivém počtu případů dochází k závažnějším komplikacím. Překážkou není ani vícenásobný císařský řez.
Vsaďte na prevenci
Chirurgický zásah je pro tělo pokaždé náročný, ale dopady lze i u císařského řezu mírnit. Ne ex-post, ale účinnou prevencí. Čím víc je kůže na břiše povolená a svaly nezpevněné, o to větší je riziko, že tkáň se neuchytí správně a napáchá velké škody ohledně nedostatečné citlivosti břicha a vnitřních srůstů. Zapomeňte na sixpack a zocelujte tělo tak, aby vám prokázalo dobrou službu a podrželo vás ve chvílích, kdy to budete nejvíce potřebovat.
Autorka při tvorbě článku využila svých vlastních vědomostí a zkušeností.
