Současná společnost je posedlá kulturou těla. Investujeme, abychom svou vnější stránku udrželi mladou, aktivní a krásnou. Na trénink mozku však obvykle zapomínáme. Přitom již staří Řekové věděli, jak důležitý je harmonický rozvoj jak fyzické zdatnosti, tak té duševní. Pojem „kalokagathia“, kterým se označuje fyzická i duševní krása, toto propojení a rozvoj obou podstat člověka, jste už možná slyšeli.

V současnosti se konečně opět vracíme k tomu, jak významný je pro člověka dobře trénovaný mozek. A že je potřeba ho trénovat přinejmenším stejně tak, jako trénovat tělo. Výzkumy dokonce ukazují, že k dlouhému a šťastnému životu je potřeba právě mozek v té nejlepší možné kondici. Proto ho nenechávejme zahálet a pořádně jej „nacpěme“ informacemi, vjemy, hrou i kvalitní stravou!

Teorie a praxe

V polovině 80. let přišel politolog a univerzitní profesor James Flynn s důkazem, že lidská inteligence posuzovaná testy IQ se zvyšuje z generace na generaci. Psychologové museli čelit paradoxu: buď jsou dnešní lidé opravdu bystřejší než dřív, nebo se jen ukázalo, že testy IQ, které často pocházejí z počátku minulého století, nejsou tím nejlepším měřítkem inteligence. Výsledkem byl takzvaný Flynnův efekt a bestseller „Jsme stále chytřejší?“. V knize profesor v podstatě vysvětlil, že dnešní lidé jsou chytřejší, protože jsou vynalézavější a umí používat abstraktní pojmy.

Slavný sociolog Malcom Gladwell ovšem k problému uvedl, že pokud by průměrné IQ dnešního teenagera bylo 100 bodů, jeho prarodiče museli mít hodnotu IQ zhruba 82 bodů, což je pod prahem nutným pro absolvování běžné základní školy (a velmi vtipně se dotýká i výšky IQ tvůrců dnes používaných IQ testů). Nemluvě o tom, že dřívější generace by musely být po staletí mentálně retardované.

Trénink mozku

Podle Flynna může za pozitivní změny v inteligenci lidstva průmyslová revoluce, rodiny s odpovědnějším vztahem k dětem a obrovský nárůst lidí pracujících v kognitivně náročných profesích, jako je právo, medicína, školství či psychologie. „Zkrátka více než naši předkové procvičujeme různé oblasti mozku, jsme lépe schopni používat logiku, máme schopnost řešit mnohem širší škálu problémů,“ uvedl profesor Flynn.

Na druhou stranu vše má i své negativní stránky. Jsme zahlceni stresem, který například výrazně blokuje paměť, nebo jsme naopak líní myslet, protože většinu věcí za nás vyřeší moderní technologie. A tady se dostáváme právě k potřebě mozek trénovat.

Odborníci se ve svých názorech různí, ale na jednom se shodnou. Cokoli, co je pro nás příliš pohodlné, není dobré pro vývoj mozku. Vše, co nabourává každodenní rutinu, zvyšuje naší mozkovou kapacitu. Kdykoli se zapojíme do nových aktivit, naučíme se něčemu novému, nebo jen přemýšlíme o plánech do budoucna, mozek tím nabudíme.

Sudoku nestačí

Vědecké studie také ukázaly, že pokud se náročnost zpracovávaných úkolů nezvyšuje, mozek se nudí a celý proces si zautomatizuje. To se týká i křížovek a sudoku, kterými si starší lidé snaží uchovat mozkovou zdatnost. Starší lidé moc jiných možností nemají, takže super! Ale pokud chceme mozkovou výkonnost zvyšovat, musíme přecházet na stále vyšší „level“.

Tipy mozkových trenérů

Odborníci už samozřejmě mají seznam „dobré praxe“, jak s mozkem efektivně pracovat a rozvíjet ho. Co nám radí?

Multitasking? Už ne!

Dlouhou dobu se myslelo, že pokud zvládneme 100 a 1 věc najednou, zvyšujeme kapacitu svého mozku. Není tomu tak. Pokud při prezentaci píšeme SMS, a ještě posloucháme kolegu, není to pro nás dobré. Jak už jsem zmínila, zahlcenost vede ke stresu a stres mozek blokuje.

Vnitřní napětí, strach a stres, to vše mozku ubírá energii. V žádném případě proto nepodceňujme relaxaci, zábavu a dostatek spánku, a vždy se snažme najít a odstranit viníka své vnitřní nepohody.

Procházky ano

Už pouhých několik minut chůze může zvýšit průtok krve do mozku, což posílí mimo jiné kreativní myšlení. (Také při přemýšlení nebo důležitém telefonním hovoru potřebujete chodit?)

Hrajme si

Každý z nás se učí hrou, nejen děti. Hádanky, kvízy a hlavolamy jsou zábavné a povzbuzují duševní sílu. Nesmíme ale zapomínat na střídání různých aktivit!

Kalokagathia je zpět

Vrátíme-li se ke starým Řekům, jejich moudrost dokázaly i současné studie. Nejlepší taktikou, jak odvrátit demenci a mozek vybičovat k co nejlepším výkonům, je spojení duševního a fyzického úsilí. Někteří odborníci jdou dokonce až k tvrzení, že pro mozek má fyzická námaha přinejmenším stejný význam jako mentální cvičení.

Mozek má zkrátka nejen schopnost učit se a rozvíjet v každém věku, ale má také své potřeby. Nezapomínejme na něj! Možná jednou oceníme, že jsme se ve stáří vyhnuli demenci.

Autorka se tématem dlouhodobě zabývá a čerpá ze svých zkušeností.