Již dávno jsou pryč doby, kdy se v obchodech prodávala pouze pšeničná mouka. Současná nabídka prodávaných druhů mouky je opravdu rozsáhlá. Většina druhů navíc potěší i bezlepkáře, jelikož v takové cvrččí, rýžové nebo kokosové mouce žádný lepek není. Podle jakých faktorů do kuchyně zvolit tu nejvhodnější možnou variantu?

Pšeničná mouka jako základ

Nejpoužívanější, a zároveň také nejlevnější variantu představuje mouka vyrobená z pšenice. Její základní dělení je na mouku hladkou, polohrubou, hrubou a krupici, daný typ závisí na tloušťce zrn. Hladká má nejjemnější zrna, zatímco krupice nejhrubší. Hladká mouka se obvykle využívá při přípravě jíšky nebo vytváření kynutých těst a tvoří tak základ tradičních českých dobrot, jako jsou Honzovy buchty nebo kynuté koláče.

Polohrubá mouka je vhodnější pro šlehaná či třená těsta, mezi něž se řadí například piškoty, bábovky nebo perníky. S hrubou moukou se pravděpodobněji setkáme během vaření než při pečení, tvoří totiž základ bramborových knedlíků nebo bramborových noků. A krupice se používá výhradně pro přípravu krupicové kaše nebo halušek.

Výživná mandlová a kokosová mouka

Mandlová mouka patří k nejzdravějším druhům vůbec. Její základ je tvořen opravdu pouze rozemletými mandlemi, takže obsahuje opravdu vysoké množství pro organismus potřebných živin, mezi které se řadí zejména vitamin E, mangan, hořčík, fosfor a měď. Díky vysokému obsahu antioxidantů také brání tělní buňky před škodlivými volnými radikály. Oproti pšeničné mouce má ta mandlová daleko nižší obsah sacharidů a nulový obsah lepku. Hodí se pro přípravu sladkých pokrmů, na pečení i pro obalování masa nebo ryb.

Skvěle výživná je i kokosová mouka, která je vyráběná vysušením a namletím kokosové dužiny. Kokosová mouka obsahuje o něco méně kalorií než mandlová, proto ji vyhledávají nejen osoby s intolerancí lepku, ale i sportovci. Co se týká obsahu zdraví prospěšných látek, nachází se v kokosové mouce spousta vlákniny, železa a draslíku. Pomáhá tak mimo jiné udržovat zdravou hladinu cukru v krvi nebo pozitivně ovlivňuje trávicí trakt. Využít se dá kokosová mouka při vytváření sladkých i slaných jídel. Z toho důvodu, že absorbuje hodně tekutiny, by se však měla kombinovat s jiným druhem mouky, případně je nutné v receptu navýšit množství vajec a tekutin.

Špaldová a žitná mouka, vhodnější obilné typy

Špaldová mouka ze pšenice špaldy je zdravějším typem klasické pšeničné mouky. Ve srovnání s ní obsahuje také daleko více vitaminů, minerálních látek a je lépe stravitelná. Oba druhy však obsahují lepek, proto se nehodí pro alergiky. Její užití je velmi snadné, protože je zcela totožné jako u tradiční pšeničné mouky.

Další obilnou a lepkovou variantu představuje žitná mouka, která je ještě o něco zdravější než špaldová. Velkou výhodou, díky které se stala základem jídelníčku sportovců, je to, že zasytí více než jiné druhy mouky. Díky vysokému obsahu vitaminů a minerálních látek pomáhá žito proti cukrovce, střevním problémům, a dokonce dokáže redukovat tělesnou váhu.

Další typy mouky

Prodávaných druhů mouky je v současné době opravdu mnoho, vyhledávaná je například i kukuřičná mouka, a to především pro tvorbu tortill nebo kukuřičných kaší. Jedná se o bezlepkovou mouku, která dokáže efektivně nahradit pšeničnou.

V neposlední řadě je za bezlepkovou variantu považována i rýžová mouka, která je lehce stravitelná. Obvykle se však rýžová mouka během vaření či pečení míchá s dalšími druhy mouky. Často se z ní připravují sušenky nebo nekynuté zákusky.

Nejdražší, a zřejmě i dosud nejvíce obávanou moukou, je ta cvrččí. Ta se může pyšnit vysokým obsahem vlákniny, zdravých tuků i spoustou minerálních látek. Chuťově je cvrččí mouka nevýrazná, proto se hodí do sladkých i slaných pokrmů. Je bezlepková, a navíc pochází z udržitelného zemědělství.

Při tvorbě článku autorka využila svých vědomostí, zkušeností a veřejně dostupných informačních zdrojů.