Představte si tento scénář: V jednom koutě domu někdo právě požádal o čisté prádlo, v jiném koutě čeká hromada nádobí na umytí a mezi tím vším stojí matka – žena, která se snaží balancovat na tenké hranici mezi svou rolí pečovatelky a… služky. Pro mnoho žen tohle není jen scénář, ale každodenní realita. Přestože se doba mění a genderové role by se měly vyrovnávat, v mnoha domácnostech je stále běžné, že je matka zodpovědná za veškerý „servis“ pro celou rodinu, často bez patřičného ocenění.

Matka nebo služka? Rozdíl, který by měl být jasný

Matka by měla být především milujícím průvodcem a oporou pro svou rodinu. Místo toho se však často ocitá v pozici, kdy plní každodenní povinnosti, které by mohly a měly být rozděleny mezi všechny členy domácnosti. Ať už jde o vaření, úklid, organizaci rodinných aktivit nebo péči o děti, zdá se, že mnoho matek přijímá tuto tíhu jako nevyhnutelnou součást svého života.

Proč tomu tak je? Částečně je to dáno společenskými očekáváními a tradicemi, ale také osobními návyky a očekáváním, které se vytvořilo v rámci rodiny. Mladší generace, která vyrůstá v prostředí, kde je „vše hotové“, často neví, jak přispět nebo nevidí potřebu se zapojit. Proč by se měli zapojit, když to matka zvládá sama?

Problém mladé generace: Pohodlnost a nedostatek odpovědnosti

Jedním z největších problémů, kterému mnoho matek čelí, je skutečnost, že mladší generace často postrádá základní dovednosti a ochotu přispět k chodu domácnosti. To není ani tak vina samotných dětí, jako spíše nás – rodičů. Často chceme svým dětem dopřát vše, ulehčit jim život a zajistit, aby měly co nejlepší start. Výsledkem je ale generace, která není zvyklá doma cokoli dělat.

Děti, které od malička nevidí nutnost pomáhat s domácími pracemi, se postupně stávají pohodlnými a závislými na „servisu“, který jim matka poskytuje. To vede k situacím, kdy je matka přepracovaná a vyčerpaná, zatímco ostatní členové rodiny si užívají výhod její práce, aniž by si uvědomovali, co všechno za tím stojí.

Jak nastavit hranice a udržet si respekt

Nastavení hranic je klíčem k tomu, aby se matka necítila jako služka. To však vyžaduje odvahu, důslednost a komunikaci. Jak tedy začít?

Ujasněte si, co chcete změnit

Prvním krokem je uvědomit si, kde je problém. Je to nekonečný koloběh domácích prací, které nikdo jiný nedělá? Je to nedostatek uznání za vaši práci? Nebo možná máte pocit, že nemáte čas pro sebe, protože se věnujete jen potřebám ostatních?

Jakmile si uvědomíte, co vám vadí, je na čase se rozhodnout, co s tím uděláte. Nejde o to, abyste se úplně stáhla ze své role matky a pečovatelky, ale o to, abyste našla rovnováhu mezi péčí o rodinu a péčí o sebe.

Komunikujte své potřeby

Jasná a upřímná komunikace je nezbytná. Nemůžete očekávat, že se něco změní, pokud o tom nebudete mluvit. Vyjádřete své pocity a potřeby své rodině – ať už jde o partnera, děti nebo ostatní členy domácnosti. Buďte konkrétní a klidně vysvětlete, co potřebujete.

Například: „Cítím se vyčerpaná, protože mám na starosti všechny domácí práce. Potřebuji, abychom si úkoly rozdělili, aby každý přispěl svým dílem.“

Rozdělte povinnosti a buďte důsledná

Důležité je, aby každý člen rodiny měl své povinnosti. Zpočátku to může být náročné, zvlášť pokud na to nejsou zvyklí. Je však nezbytné, aby se každý zapojil. Děti by měly mít své úkoly přiměřené věku – třeba pomáhat s mytím nádobí, uklízením pokoje nebo péčí o domácí mazlíčky. Partner by měl také přebrat část domácích povinností, a to nejen kvůli vám, ale také jako příklad pro děti.

Buďte důsledná. Pokud jste si stanovili pravidla, trvejte na jejich dodržování. Pokud dítě neuklidí svůj pokoj, nemělo by dostat odměnu, například přístup k televizi nebo telefonu. Pokud partner zapomene na své úkoly, připomeňte mu je, ale neřešte je za něj.

Odměňujte snahu, ne perfekcionismus

Důležité je také uznat snahu ostatních. Nečekejte, že budou od začátku dělat všechno perfektně – důležité je, že se snaží a zapojují. Pokud dítě uklidí jen polovinu pokoje, pochvalte ho za to, že začalo, a povzbuďte ho, aby příště dokončilo celý úkol. Podobně uznejte snahu partnera, i když něco neudělá přesně tak, jak byste si přála.

Odměňování snahy, a ne dokonalosti, povede k tomu, že se všichni budou cítit více motivovaní a ochotní pomáhat. Zároveň se tím vyhnete pocitu frustrace, že nikdo nedělá věci „správně“.

Najděte si čas pro sebe

V neposlední řadě je důležité, abyste si našla čas jen pro sebe. Ať už jde o krátkou procházku, přečtení knihy nebo chvíli ticha se šálkem kávy – tyto okamžiky jsou klíčové pro vaše duševní zdraví a pohodu.

Udělejte si ze svého času pro sebe prioritu. Pokud to bude potřeba, domluvte se s partnerem nebo s celou rodinou, že se postarají o domácnost nebo děti, zatímco vy budete mít svůj čas. Tento krok není sobecký – je to nezbytný základ pro to, abyste měla energii a sílu pečovat o ostatní.

Matka jako respektovaná součást rodiny

Matka by neměla být jen „logistický důstojník“ domácnosti, ale především respektovaná a milovaná součást rodiny. Tím, že nastavíte jasné hranice a budete trvat na jejich dodržování, můžete dosáhnout rovnováhy, která prospěje nejen vám, ale celé rodině.

Nezapomeňte, že změna vyžaduje čas a trpělivost. Nebojte se požádat o pomoc a buďte důsledná. A především – neberte svou nízkou hodnotu v rodině jako samozřejmost. Vy jste klíčovým pilířem rodiny, který si zaslouží úctu, podporu a uznání.

 

Použité zdroje: https://www.moms.com/stay-at-home-moms-feel-like-servants-sometimes-thats-not-okay/, https://www.reddit.com/r/TwoXChromosomes/comments/1v4v94/being_a_mother_does_not_mean_being_a_servant_to/?rdt=38668, https://entirelyathome.com/stop-being-a-servant-and-just-be-mom/