Sebevědomý člověk ví o svých slabinách a věří svým schopnostem. Umí nahlas říct, co si myslí a má rád druhé i sebe. Hodně rád.

Nejen nízké sebevědomí v práci, ale ztráta radosti, rovnocenných vztahů a jen a pouze hromada stresu

Psychologové už dávno přišli na to, že nízké sebevědomí okrádá člověka o radost ze vztahů, školy i práce, ze které může navíc udělat opravdu nepříjemné místo. Nízké sebevědomí totiž mimo jiné způsobuje, že si neumíte užít své úspěchy ani se poučit ze svých chyb, takže zažíváte čím dál méně radosti a o to více stresu. Ten poškozuje cévy, zhoršuje imunitu a vyvolává řadu psychosomatických onemocnění. Dobrá zpráva je, že se to dá stopnout. Stačí se vrátit na začátek.

Nejvýkonnější „čerpací stanicí“ zdravého sebevědomí byli, jsou a budou rodiče. Zjednodušeně řečeno, platí, že se máme rádi tak, jak moc nás máma hladila, a věříme si tolik, jak moc nám věřil táta. Pokud to dokázali na jedničku a do světa vás vypustili s pocitem vlastní hodnoty, máte vyhráno.

Pokud ne, můžete to rodičům stále dokola vyčítat nebo na sobě zkusit zapracovat. Základní potřebou dítěte je dostat od rodičů pocit bezpečí, ocenění, lásky a důvěry v jeho schopnosti. Tolik teorie. Praktická psychoterapeutická zkušenost je ale bohužel obecně taková, že se to v dostačující kvalitě podaří jen asi u 2 % lidí. A není to proto, že by rodiče nechtěli, ale lépe vychovávat prostě nedovedli.

Zkuste si své dávné křivdy představit jako viry – nikdo o ně nestojí, přitom ubližují všem. Navíc nemají vůbec nic společného s vaší skutečnou osobností, jen omezují váš potenciál. A vy je nechtěně předáváte dál, svým dětem.

Pokusme se společně tíhu skutečnosti pozměnit.

Krok první: Zmapujte si uplynulý měsíc

Abyste mohli něco změnit, musíte si napřed udělat jasno v tom, jak to máte teď. Tedy jak moc své jednání přizpůsobujete představám druhých, jak moc se bojíte říct vlastní názor a neumíte nesouhlasit. Zamyslete se nad situacemi z posledního měsíce, kdy jste sami sebou rozhodně nebyli. Kdy jste šli proti své vlastní představě a přizpůsobili se, i když to bolelo. Na jeden papír si napište 3 věci, které jste udělali, na druhý, co jste si u toho ve skutečnosti mysleli.

Odměna vás nemine:

Když budete toto malé praktické cviče dělat pravidelně, dost možná pro vás za pár týdnů nebude tak moc těžké být sami sebou a říkat nahlas to, co si myslíte.

Krok druhý: Udělejte si inventuru

Součástí zdravého sebevědomí je vědět o sobě co nejvíc. A to nejen o svých vlastnostech, ale i schopnostech. Udělejte si proto malou revizi. Na list papíru si načrtněte tabulku, kterou horizontálně rozdělte na 5 bloků: 1) práce, 2) vztahy, 3) osobní spokojenost, 4) finanční úspěšnost a 5) zájmy a volný čas. Do jednotlivých bloků pak vepište své výhodné, ale i nevýhodné vlastnosti a schopnosti, které se těchto oblastí týkají.

I zde na vás čeká odměna:

Pro člověka s nízkým sebevědomím je velmi těžké si dobré vlastnosti a schopnosti umět přiznat. Při vyplňování tabulky to můžete konečně zlomit. A když ne dnes, vracejte se k tomu časem. Za týden, za měsíc…

Krok třetí: Děláte chyby. No a co?

Druhým lidem většinou jejich automaticky promíjíte. Zvlášť u těch, které máte rádi. Co ale promíjíte sobě? Asi skoro nic, že? I to je neklamný znak nízkého sebevědomí. Připadá vám normální, že druzí neumějí všechno a že se občas spletou. Ale u sebe nárok na omylnost nepřipouštíte. Naučte se používat stejná měřítka, jako používáte u lidí, které máte rádi, i u sebe. Mají nárok se mýlit? Pak vy také. Zkuste si pro začátek každé ráno v duchu párkrát zopakovat jednoduchou mantru: „Mám právo dělat chyby!“ S tímto vědomím pak vyražte do světa.

A odměna?

Když se smíříte se svými chybami, časem zjistíte, že jich děláte stále míň. Už z nich totiž nebudete mít trvale strach a místo katastrofických představ se budete soustředit jen na to, co máte dělat.

Krok čtvrtý: Vystupte ze své komfortní zóny

K rozvoji sebedůvěry přispívá i vědomí, že dokážete vykročit ze své bezpečné zóny toho, na co jste zvyklí. Takové zjištění je základní potravou pro vaši vzrůstající sebedůvěru. Sepište si aktivity, které byste rádi zvládli, ale doposud vám k nim chyběla odvaha. Například někoho pozvěte na kávu, dojeďte sami někam, kde to neznáte, zkuste lekci angličtiny nebo se třeba vrhněte do malování. Zvolenou aktivitu si přesně naplánujte a stanovte nějaký brzký termín pro její uskutečnění. Když úkol splníte, nezapomeňte se pořádně pochválit.

Odměna za tvrdou práci už na vás čeká:

Nemusí to vyjít vždy, ale i bez konečného úspěchu se rychle dostaví pocit spokojenosti. Protože jste se posunuli dál, i když jste tomu nevěřili. V tuto chvíli jste totiž udělali vše, co jste udělat chtěli a mohli. Sebedůvěru je potřeba stále trénovat, ale už ji máte na dosah!

Hlavu vzhůru a jděte do toho!

 

Autorka je psycholožka a při tvorbě článku využila svých vlastních znalostí a zkušeností. Další inspirace: podnětné myšlenky koučky Petry Jarošové a psycholožky Michaely Peterkové (mj. kniha Kurz zdravého sebevědomí, Portál, 2015.)