Nic není věčné. Nic. Někdy je těžké se s tím smířit. Snažíme se, bojujeme, děláme první poslední, často se ponižujeme, hledáme kompromisy, dáváme všanc vlastní důstojnost. A nevyjde to. Je možné tenhle boj vůbec někdy vyhrát?

Elektronika

Pokud byste chtěli stíhat nejnovější trendy na poli telefonů nebo herních konzolí, pravděpodobně se nedoplatíte. Technologie jdou tak moc rychle dopředu, že po pár měsících už máte zastaralý model a to, co je aktuálně v kurzu, je daleko za hranicí možného. Jednotliví výrobci se neustále předhánějí a při pompézních ceremoniích, kde odhalují nové kousky, sunou svět techniky mílovými kroky vpřed. Těžko to všechno stíhat. A pokud byste přeci jen měli přehled o aktuálním dění, vaše peněženka zapláče a bude klopýtat za vašimi sny.

Nejde zdaleka jen svět mobilních telefonů. Elektronika zahrnuje mnohem větší škálu výrobků – od sluchátek po sušičku na prádlo, od power banky po myčku nádobí, od vrtačky po domácí kino. Na všechno jsou zpravidla dva roky záruky, kdy výrobce garantuje bezporuchovost a v případě nouze rychlé vyřízení reklamace. My – kupující – si ještě pro jistotu (a po předešlých zkušenostech) připlácíme za prodloužení těchto služeb. Není to zadarmo, už mnohokrát se nám to ale vyplatilo.

Výsledek: Ne, nečekáme, že nám elektronika vydrží věky. Dva roky jsou minimum, za ty se budeme bít. Každý jsme se ale za život zřejmě setkal s extrémy, jako je patnáctiletá pračka i tyčový mixér, co nepřežil ani první akci v kuchyni.

Zaměstnání

Před padesáti lety se práce příliš často neměnila. Pokud ano, stála za tím nespokojenost zaměstnavatele, dlouhé prsty tehdejšího režimu, stěhování nebo karambol na domácí půdě. Ale ten, kdo vydržel celý život, byl poctivec na slovo vzatý. Držák. Byla to zkrátka a dobře čest. Dnes? Když podepisujeme pracovní smlouvu, nečekáme, že je navěky. V dobrém i zlém. Spíš v přebytku a bez zbytečné pozornosti, aby to sypalo a moc nevyčerpávalo. S nadsázkou. Výkony podáváme, ale stačí malé klopýtnutí a už se rozhlížíme jinde. Taková je doba. Doba, kdy jsou téměř neomezené možnosti. Nabídka práce je široká, benefity neberou konce a práce z gauče už také dávno není sci-fi. Stačí si vybrat.

Výsledek: Ne, ani práce už dnes není na celý život. Překlenout pár let, získat cenné zkušenosti, našetřit si a zabezpečit rodinu, využít místo jako odrazový můstek. Cokoliv. Jen ne – prosím – navěky.

Láska

Láska. To je velmi niterní cit, který se těžko popisuje. Každý ho prožíváme jinak. A to vůči rodičům, partnerovi i dětem. Liší se? Mění se? Zůstává?

Láska k rodičům

První roky k nim vzhlížíme, v pubertě se objeví první kolize. Láska k rodičům se někdy přetaví ve vděčnost nebo respekt, jindy se vydá na scestí a rovnou k odporu a odtažitosti. I takové vztahy mezi dětmi a rodiči jsou. Záleží na výchově, na podmínkách, na povaze všech zúčastněných. Je tolik proměnných, že si nikdy nemůžete být jistí datem expirace. A ani datem obnovy.

Láska k partnerovi

Šťastlivec je ten, kdo najde lásku na celý život. Číslo rozvodovosti v České republice neustále stoupá a spousta párů dokonce žije na psí knížku. Jistě, že do vztahu vstupujete s myšlenkou “na celý život”. Ale svět se nezboří, když to nevyjde.

Láska k dětem

Kdo by je nemiloval? Kdo by jim odepřel lásku? Kdo by jim neodpustil? Láska k těm se zdá být bezpodmínečná. A skutečně je. Možná se pohádáte. Postavíte proti sobě zodpovědnost a touhu po svobodě, narazí na sebe autorita a volnomyšlenkář. Bude to těžké, bolavé a uplakané, ale stojí to za to. A to jako jediné trvá věčně. V mnoha proměnách. Ale věčně.

 

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-cesi-se-mene-rozvadeji-vztahy-ale-stabilnejsi-nejsou-rika-sociolog-236379, https://skolaspotrebitele.cz/zarucni-lhuty-co-byste-meli-o-nich-vedet/