„Povolání“ senzibil vyvolává rozporuplné reakce. Jedna strana jej zcela zavrhuje pro nedůvěryhodnost, ale ta druhá mu bezmezně věří a bere jej jako poslední naději, když klasická medicína nepomáhá. Jak je to s tímto alternativním léčitelstvím doopravdy? Pojďme nahlédnout na téma o něco více.

Senzibil a jeho charakteristika

Mezi senzibily se řadí dle všeho lidé, kteří mají schopnost takzvaného mimosmyslového vnímání. Prezentují se navenek jako hypersenzitivní osoby, jež snadno dokážou „vycítit“ fyzický či duševní problém u druhých. Do mimosmyslového vnímání můžeme zařadit celé spektrum činností. Někteří „léčitelé“ například zkoumají auru svých klientů a jiné energetické zóny. Nezřídka se používá i telepatie, jasnozřivost či automatická kresba.

Z čeho pramení nedůvěra v senzibily?

Je více než jasné, že společnost do značné míry preferuje metody klasické medicíny. Ta má totiž prokazatelné výsledky, tedy alespoň ve většině případů. Pracuje s fakty, nikoliv s něčím nehmatatelným. Kdežto činnost senzibilů je v podstatě neprůkazná, co se týká efektivity domnělé léčby klienta. Přesto všechno se jim svěřuje do rukou čím dál více zoufalých lidí, kteří vážně onemocněli. Má to vůbec nějaký smysl?

Věřit či nevěřit?

Nahlédněme na senzibily ze dvou úhlů. Začněme nejprve zodpovězením obecné otázky „Je možné takovému člověku věřit?“ Moderní medicína na lidi s údajnou schopností mimosmyslového vnímání nehledí nijak pozitivně. Naopak je odsuzuje pro to, že dávají svým klientům plané naděje. Když však léčbu senzibily pojmeme z hlediska psychologického, může mít určitý význam. Ten tkví v přenastavení mysli, která jak víme, zmůže v léčbě kdejaké nemoci mnohé.

Jenže problém nastává v okamžiku, kdy senzibil vnukne klientovi zcela nereálnou či negativní myšlenku, která jeho stav může rapidně zhoršit. To je velice nebezpečné. Neetické je i to, že senzibilové si za svou „práci“ účtují leckdy horentní sumy. Obohacují se snad prostřednictvím neštěstí druhých? V tomto ohledu o pomoci rozhodně hovořit nemůžeme.

Existuje vůbec nějaký důvěryhodný senzibil?

Pokud se stále ptáte na to, zda můžete nějakému senzibilovi vůbec věřit, jednoznačné odpovědi se vlastně nikdy nedočkáte. Jedná se totiž o dost komplikované téma, které ještě nikdo definitivně nerozřešil. Jediné, na co můžete v tomto ohledu spoléhat, je prostý rozum. Na „povolání“ domnělého senzibila nepotřebuje nikdo žádné specifické vzdělání, může ho tedy provozovat kdokoliv, tedy i leckterý podvodník, který se chce jen obohatit nemorálním způsobem.

Než tedy takového člověka navštívíte, zjistěte si o něm maximum možných informací. Také důkladně promyslete, zda tato návštěva má pro vás nějaký smysl.

Na závěr pro vás máme několik indicií, díky kterým můžete prokouknout jistého podvodníka:

  • Senzibil/podvodník vám nabízí „zázračné“ masti, kapky či jiné produkty za vysoké částky.
  • Po několika sezeních nedochází k očekáváným výsledkům (zlepšení zdraví). Naopak se neustále navyšují požadované částky.
  • Senzibil/podvodník vás utvrzuje v tom, že vlastně žádnou nemoc nemáte (i když vám například diagnostikovali rakovinu) anebo podporuje myšlenku, že onemocnění se zbavíte doslova „mávnutím kouzelného proutku“.

Zbystřete vždy, když zaregistrujete tohle typické chování. Ze své podstaty je prevence základ. Proto se raději pochybným léčitelům obloukem vyhýbejte a zkuste se spíš obrátit na osvědčené fytoterapeuty / bylinkáře, pakliže vehementně toužíte zkusit alternativní medicínu.

Při tvorbě článku autorka využila svých vědomostí, zkušeností a veřejně dostupných informačních zdrojů.