Littering neboli volně pohozený odpad je v současné době výrazným ekologickým problémem. Vznikl s nárůstem výroby jednorázových produktů od 50. let 20. století a postupně se stává rozšířeným jevem s vážnými důsledky pro ekosystémy.

Kterého volně pohozeného odpadu je nejvíce?

Nejčastěji se volně pohazují cigaretové nedopalky, kterých se nahromadí až několik miliard během jednoho roku. Nejen, že zbytečně znečišťují okolí, ještě navíc ohrožují vodní toky. Další kategorií jsou obaly od rychlého občerstvení, fólie a krabice od potravin. Často se neadekvátně likvidují také obaly od alkoholických nápojů a automobilový odpad, jako jsou pneumatiky.

S nástupem pandemie covid-19 se výrazně rozšířily volně pohozené ochranné prostředky, především rukavice a roušky. Tento nový typ odpadu představuje nejen ekologickou hrozbu, ale i riziko šíření infekcí. Přítěží pro životní prostředí je však kterýkoliv odpad, jež není vyhozený na k tomu určeném místě, ať už se jedná o popelnice, kontejnery na třídění nebo sběrná střediska.

Dopad litteringu na životní prostředí

Odpad v různých podobách, od cigaretových nedopalků po plastové lahve a obaly od potravin, není pouze neestetickým prvkem, ale hlavně představuje nebezpečí pro ekosystémy a naši planetu. Znečištění je jedním z nejvýraznějších důsledků litteringu. Nesprávně zlikvidovaný odpad může kontaminovat vzduch, půdu a vodu, vytvářejíc mikroplasty, které se dostávají do potravního řetězce a ohrožují mořský život.

Toxické látky uvolňované z rozkládajícího se odpadu přispívají ke znečištění vzduchu, což má nepříznivé dopady na lidské zdraví. Navíc littering ohrožuje také zvířata, kdy například plastové tašky mohou způsobit zranění či udušení zvířat. Stejně tak se může stát, že budou zvířata chybně považovat odpad za potravu, čímž dochází k problémům s trávením.

Jaká je situace v České republice?

V České republice nejčastěji dochází k volnému pohazování plastových obalů. Ve velké míře je však zastoupené také sklo a cigaretové nedopalky. Obvykle se s litteringem setkáme na frekventovaných místech, jako jsou zastávky MHD, ale také v přírodě, kde nejsou k dispozici odpadkové koše. Zejména v okolí zastávek se nachází spousta volně pohozených plechovek od energetických nápojů, zmíněné cigaretové nedopalky a obaly od žvýkaček. Obce se proti litteringu snaží bojovat šířením informací a častějším úklidem.

Jedním z nejúčinnějších způsobů prevence litteringu je zvyšování povědomí veřejnosti. Informovaní občané mají tendenci lépe chápat dopady svého chování na životní prostředí, od věci tak nejsou edukační programy na školách nebo v zaměstnání. Nedostatek odpadkových košů a kontejnerů může být podnětem k litteringu. Úřady by měly investovat do lepší infrastruktury, aby měli občané snadný přístup k popelnicím. V některých zemích efektivně zafungovaly pokuty či veřejná služba pro ty, kteří byli přistiženi při litteringu.

 

Autorka při tvorbě článku vycházela ze svých vlastních znalostí a zkušeností. Zdroj inspirace: https://planetearthgames.org/newssingle/10-facts-about-litter