Jen na chvíli zavřeme oči a hlavou se nám začínají honit myšlenky. Skládají se v obrazy a tvoří příběhy. Představivost má ve větší či menší míře každý z nás, někdo barevnou a bohatou, jiný strohou a šedivou, důležitá je však pro všechny. Pomáhá nám vyrovnat se s věcmi, které se staly, dějí se, nebo se teprve stanou. Proč bychom měli představy přijímat takové, jaké jsou, a jak jich využít ve svůj prospěch?
Představy a proč je máme…
Představy se většinou vztahují k emocionálním ruchům, které právě prožíváme. Pomáhají nám uvolnit přetlak zjitřených emocí a vyrovnat se s nimi. Jsme-li čerstvě zamilovaní, hlavou se nám honí vášnivé polibky při západu slunce. Pokud jsme ztratili někoho blízkého, nejspíš budeme myslet na pomíjivost bytí a v hlavě se nám budou rojit tragické scénáře. Čekáme-li nový přírůstek do rodiny, pravděpodobně budeme mít plnou hlavu dětí. Jakákoliv myšlenka v naší hlavě vyvolá představy, které na sebe naváže a pokusí se je rozvinout a propojit.
I špatné představy jsou důležité
Moderní společnost na nás tlačí, abychom byli v každém ohledu a za každé situace pozitivní, pokud se ovšem budeme snažit veškeré negativní představy vytěsnit, nejspíš si zaděláme na problémy. Být vyrovnaný totiž neznamená, být za každou cenu pozitivní a stejné je to i s naším vnitřním světem. Některé představy nás mohou děsit, mohou být smutné, nebo bolestivé, téměř vždycky se ale váží k naší aktuální situaci a jsou tu proto, aby nám něco řekly, s něčím nám pomohly.
Dělejme si poznámky!
Myšlenky jsou občas rychlé jako blesk a jak rychle přijdou, rychle zase zmizí. Pokud u sebe ovšem budeme nosit malý zápisník a ty, které se nám zdají důležité, si zapíšeme, můžeme je v klidu domova, například při relaxační koupeli, pomalu vstřebat. Nezapomínejme však na to, že představy musíme brát s nadhledem, nesmíme se jimi nechat unést, slouží nám pouze jako pomocníci. Například přehnaná žárlivost dokáže naší představivost vyprovokovat natolik, že bychom nakonec mohli litovat, pokud bychom vlastní představy přijali jako fakty.
Meditujme!
Pokud si tedy některé představy zapíšeme a rozhodneme se je rozvinout, mysleme na to, že náš mozek se vždy pokouší situaci zařadit, někdy to však bere velkou oklikou. Čas od času je třeba hodně úsilí, abychom za maskou představivosti našli opravdové jádro problému. Vlastní mysl si s námi dokáže skvěle pohrát, proto nedejme na první pocit, ale snažme se věc promyslet ze všech stran. Je to jakási forma meditace nad problémem, snaha představu rozvinout, ale zároveň rozložit a zjednodušit. Nebojme se být kreativní, kde jinde než v naší hlavě k tomu máme neomezené množství prostoru!
Zaznamenávejme!
Pokud máme čas a chuť, můžeme si rozvinuté představy zapisovat do deníku. Pomůže nám to zmapovat emocionální situaci, propojit příčiny a následky toho, proč je náš život takový jaký je. Lépe potom dokážeme chápat svoje emoce, zvládat situace, které na nás čekají, vyrovnat se se strachem. Deník nám potom může sloužit i jako jistý náhled našeho života, rozklíčovat důležité okamžiky a pomoci nám vyhnout se stejným chybám, kterých jsme se již dopustili.
Nebojme se vlastních představ, ty krásné si užívejme a ty negativní využijme k vlastnímu prospěchu. Fantasie je jediné místo, kde máme neomezený prostor k tomu, abychom začali přetvářet realitu k vlastnímu dokonalému obrazu, využijme ji naplno!
Autorka se tématem dlouhodobě zabývá a čerpá ze svých zkušeností.
