Partnerství nám může být v životě tím nejlepším učitelem nebo nás může trápit. Známe to všichni – klidné momenty souhry a harmonie naplněné láskou se střídají s momenty, kdy bychom toho druhého strčili pod ledovou sprchu. Pojďme se podívat, odkud konflikty pramení a jaký mechanismus v nás je utváří.

 Na konflikt (ne)jsou potřeba dva

Jak se říká, na konflikt jsou potřeba dva. Přesto ten, kdo většinou za nic nemůže, je právě druhý partner, kterému někdy dáváme větší podíl viny. Mnohdy si totiž vystačíme sami. Odkud se v nás tedy konflikty berou?

Převážně se jedná o nezpracované energie z dětství, o naše vnitřní zraněné dítě, které se ještě nevyrovnalo s vlastním dětstvím. Promítáme si na partnera své vnitřní konflikty s rodiči, které jsme v sobě dosud nevyřešili. Pro ženy jsou to zpravidla nenarovnané energie s otcem, pro muže nenarovnané energie vůči matce.

Konflikt pak nevzniká mezi námi a partnerem, ale nejčastěji si vystačíme sami se sebou a svými vlastními zrcadly, abychom si ho v sobě stvořili. To, s čím partnera otevřeně konfrontujeme, je pouze naše vlastní energie, kterou v té chvíli do prostoru mezi námi vkládáme. Vytvoříme si určitou představu a zaměříme na ni partnerovu pozornost.

Teprve v této chvíli partner vnáší do situace něco ze sebe a vzniká energie, kterou nazveme problémem. Naplníme prostor něčím, co není v tu chvíli “pravdivé” ani pro jednoho z nás a přes co k sobě nemůžeme. Uzavřeme se a namísto vzájemné otevřenosti a pomoci jsme se svým domnělým problémem a se svými křivdami každý sám.

Podívej, jak trpím

Z vytvořeného vnitřního konfliktu, který vnášíme otevřeně do vztahu, mohou vzniknout pocity vnitřního zranění, utrpení a bolesti. Jediný, kdo je tu zraněný, je naše vnitřní dítě a jediný, kdo je to odpovědný, jsme my sami.

Trpíme a snažíme se ukázat partnerovi, jak moc nás jeho slova ranila, ale už odmítáme převzít odpovědnost za to, že do sebe přijímáme pouze to, co sami dovolíme. Nevidíme, že je to něco neuzdraveného hluboko uvnitř nás, co si přálo být zraněno. Můžeme pak křičet jako malé dítě na celý svět, že nám bylo ublíženo a čekat, že nám dá partner lásku, kterou jsme jako děti nedostali. Nedá. Tu si musíme umět dát prvně sami.

Je-li partner vědomý, nepřistoupí na naši hru a nám nezbude nic jiného, než se podívat do sebe a najít v sobě zdroj této energie.

Jak překonávat konflikty v partnerství

Prvně se podívejte pozorněji na to, z čeho chcete partnera obvinit a hledejte to u sebe. Hledejte to ve vašem vlastním přístupu, v tom jak jednáte, jak se vnitřně cítíte a zkuste si uvědomit, zda se tak cítíte i v přítomnosti rodičů. Až se vám povede tohle vše v sobě odfiltrovat, budete schopni řešit konflikty s partnerem bez emocí a předem se rozhodnout, co je skutečně k řešení a co jsou naopak jen vaše vlastní projekce a pocity.

Pokud jste například měli v dětství rodiče, který vás nepřijímal, můžeme mít pocit, že vás nepřijímá ani partner. Ten kdo vás však ve skutečnosti nepřijímá, jsme vy sami. Částečně je to tedy projekce a částečně jste si přitáhli partnera, který má vlastní nevyřešené pocity nepřijetí a opět je to i on, kdo není schopen přijímat sebe sama nebo svou určitou část.

Někdy nám partner ukazuje svým chováním naše vlastní nedostatky a ukazuje nám, na kterých tématech je potřeba zapracovat. Obecně lze říci, že od druhého nemůžeme přijmout nic, co sami nechceme. Zároveň ale nemůžeme přijímat to, co nejsme schopni dát sami sobě.

Pokud například nejsme schopni procítit Lásku k sobě sama a vážit si svého vlastního nitra, nemůžeme od partnera požadovat, aby nás zahrnul Láskou.

Článek vychází z mých vlastních poznatků a zkušeností.