Češi se řadí mezi milovníky psů, ale poslední roky strmě přibývá koček. Proč? Důvod je jasný. Lidé žijí v bytech a rádi cestují. A to se dá zvládnou právě i s přítulným mazlíkem. Někdy je ale na první pohled idylické a pohodové soužití dost na nože.
Když člověk zavelí
Kočičího mazlíčka si člověk nepořizujete kvůli výcviku nebo společným zážitkům. Jde především o emoční napojení, klid a pohodu. Na velké akce zapomeňte. Drtivá většina koček totiž úspěšně ignoruje veškeré povely nebo pravidla, odmítá chodit na toulky po okolí a pečlivě si vybírá, s kým s který den bude kamarádit. To ale neznamená, že je člověk bez pravomocí a povinností.
I kočka totiž umí zneužít situace a pokus o pohodový život proměnit v anarchii nebo spanilou jízdu na její počest. To nesmíte dopustit. Ano, zvířata mají roztomilý pohled, umí se přivinout v tu pravou chvíli, mňoukají, tulí se, předou a omotávají si vás kolem prstu. To je všechno ale jen zástěrka pro život na vysoké noze.
Desatero pro soužití s kočkou:
- Respektujte vzájemný spánek – vy její a ona váš
- Nastavte pravidla, kam se nesmí – toaleta, skříň, vana apod.
- Hrajte si – kočka potřebuje denně minimálně 20 minut aktivního pohybu a her
- Dbejte na plnou misku s pamlsky a vodou
- Toaleta nikdy nepočká
- Nepodceňujte fyzický kontakt – drbání, hlazení, kartáčování
- Mluvte příjemným hlasem
- Vyvarujte se fyzických trestů
- Myslete na bezpečnost – zábrany, průlezy a třeba i deska na plotýnku
- Přístup jako k ostatním členům rodiny – při příchodu miminka, vůči dětem, při hlídání příbuznými apod.
Snažte se pravidla dodržovat v maximální možné míře. Proč? Inu, to je jednoduché. Kočka si to zkrátka a dobře zaslouží a odmění se vám jedinečnou dávkou citů a emocí, které umí přenést do reality málokteré jiné zvíře. Kočky jsou nesmírně citlivé a vnímavé. Poznají těhotenství, stres a nepohodu, zranění, bolest hlavy. Často se o nich mluví i v souvislosti s onkologickým onemocněním.
Když kočka poručí
Kočky se někdy chovají jako děti, které nemají ve výchově od svých rodičů žádné hranice. Pinkají se ode zdi ke zdi a vymýšlí jednu hloupost za druhou. A když je to přestane bavit, přijde na přetřes hledání způsobu, jak za každou cenu a v každé situaci dosáhnout svého. Zatímco děti si to vynucují pláčem, vztekáním, urážením nebo pálením nadávek a skuhráním u babiček, kočky jsou mnohem rafinovanější a dospělý člověk si smyčku utaženou kolem krku většinou uvědomí až s velkým zpožděním, kdy není zvíře ochotné spolupracovat a cokoliv měnit. Budete si pak muset horko těžko přiznat, že jste otrokem chlupaté koule.
Co se může stát s kočkou v domácnosti:
- zvíře si vynucuje speciální žrádlo
- zvíře přešlapuje a chce si lehnout jen na jím zvolené místo
- zvíře za sebou nechává (naschvál) pachovou stopu
- zvíře vyhledává například kupky prádla a močí do nich
- zvíře má své noční rituály – jídlo, mňoukání, škrábání
- zvíře si vynucuje pozornost
- zvíře pouští chlupy
- zvíře je agresivní a útočné
- zvíře nedokáže být chvíli samo (nemáme na mysli odloučení na několik dní, ale problém je i delší koupel ve vaně)
- zvíře odmítá používat vlastní toaletu
To je jen výseč problémů, které kočky vyvolávají zcela záměrně a pouze s jedním účelem – strhnout na sebe pozornost a vyprovokovat páníčka k akci. Člověk má pak jediný úkol. Musí pochopit, že nejde o neslušnost nebo nevychovanost, ale cílené prosby o zlepšení vzájemných vztahů. Kočka je totiž zvíře nenáročné, na druhou stranu nesmírně inteligentní, vnímavé, citlivé a komunikativní. Nic nedělá bez důvodu.
TIP: Je úplně jedno, jestli máte jednu kočku, dvě, tři nebo šestnáct. Možná se na část dne zabaví, ale jde o oddělené jednotky a přesně tak byste k nim měli přistupovat.
Zdroj informací: https://catmuseumbudapest.eu/10-interesting-facts-about-cats/, https://www.thesprucepets.com/cats-4162124